1. pf. koho z/ot čeho (kam) odvolat, vyzvat k odchodu z/od čeho, zvl. k opuštění čeho; [o Bohu] „p. s/z tohoto světa“ dát zemřít komu: jenžto vás z temností powolal v předivné světlo své BiblOl 1 P 2,9 (vyvolal EvOl, pozval BiblDrážď) vocavit; když tě je powolal buoh z těchto pohanských bluduov, řka: Vyndi z nich ŠtítBarlB 53; z břicha mateře mé powolal mě hospodin jménem mým KancJist 27 (sr. Ps 70,6) vyvolal; pán Ježíš, powolaw jeho [učedníka] od lovu tělesného ryb tělesných ChelčSíť 4a (sr. Mt 4,19); pakli by mne…z tohoto světa povolal [Bůh] ArchČ 9,424 (1495); s tohoto bědného světa boskú vuolí povolán jest t. 14,280 (1499) ║ jenž [Jan] jest k apoštolství od nie [svatby] povolan HusPostH 17a odvolán a povolán

2. koho ojed. i akuz. (kam, k čemu, aby…) povolat, zavolat, vyzvat k dostavení se; [k sobě] přivolat: powola ženich starého svatu i vece EvVíd 2b (J 2,9: zavolav ~Zimn) vocat; Erodes tajně powolaw k sobě mudrákóv t. 5a (Mt 2,7: zavola ~Seit, pozvav BiblOl), pod. HusSvatokup 130b; powolayme děvečky, a otiežeme jejie vóle ComestC 32a; často powolawage jeho [Pavla Felix], mluvieše s ním BiblOl A 24,26 (poň sláše ~Drážď) accersens, pod. pf. t. Lv 1,1; až jest v nemoc upadl. Powolan jest lékař GuallCtnostK 183; prosím tebe, powolay mi kněze tohoto kostela PovOl 250a; když powolán jsa David přišel Budyš l0b; má powolana býti žena, aby vydojila mléko LékRhaz 130; když jsem byl prosbú povolán do hospody cného hospodářě ArchČ 14,24 (1446); svého zpovědlníka k sobě powolawſſy PasKal M9b (pozvavši ~MuzA); pan Vajce při tom [rozhovoru] stál a k tomu mě povolal ArchČ 14,276 (1498) ║ powolal [Bůh] hladu na zeḿu ŽaltKlem 104,16 (pozval ~Wittb, zavolal BiblLit, přivolal jest ~Praž) seslal; powolat súdu k ohni pán bóh BiblPad Am 7,4 (pozóve ~Ol) povolá oheň k potrestání; když pán buoh ráčí mne skrze smrť povolati ListářPlz 2,335 (1495) k sobě povolat (fig.). – Sr. přivolati

3. pf. koho ojed. i akuz. (k čemu, v/na co [žádoucího] ap.) pozvat (na co n. do čeho), vybídnout k účasti na něčem: powolan jsa ot mocného, zasě postup, a protoť tebe viece powola BiblDrážď Sir 13,12 advocatus…advocabit; kteréž koli naleznete, powolayte jich na svatbu t. Mt 22,9 (zavolajte EvOl, zovte ~Seit, volajte BiblLit) vocate; v radu a v pomluvu ciesařovu vždycky jest byl powolan [Václav] PulkB 26 invitatus; kto nevěřících pouola vás k večeři BiblLit 1 C 10,27 (zóve ~Ol); powolaṡ k oběti Isai BiblPad 1 Rg 16,3 (pozóveš ~Ol); ohlédal sem se, zda by někto powolal k stolu ŽídSpráv 55; ač jich [kněží] k radě nepowolagi etc., že se proto hněvají AktaBratr 2,221b; powolayteż ho [Mojžíše], ať pojie chleba BiblPraž Ex 2,20 (zavolajte ~Ol); jiesti budú, kteříž powolani sú t. 1 Rg 9,13 (jsú pozváni ~Ol); paní Adlička,…nás [přísežné měšťany] na svědečstvie k tomu povolav i připrosiv, i učinila…své poslednie rozkázanie ListářPlz 2,1 (1451). – Sr. přizvati

4. pf. koho ojed. i akuz. [více lidí] (kam) svolat, sezvat, shromáždit: vece pán vinnice šafářovi svému: Powolay dělníkóv a daj jim mzdu EvOl 218b (Mt 20,8: pozov ~Seit, svolaj ~Zimn, zavolaj ~Beneš, volaj BiblLit) voca; tajně powolala [Vlasta] k sobě všech dievek PulkB 9 convocavit; powolagicze [králové] kniežat, pánuov MajCarA 49; laika, žáka, ženu, kněze Powolagic [Kutnohorští] do své školy Budyš 40a; bylo li by potřebí, aby k sobě mistrův…povolal BřezKron 523 advocet; powolaw obvlášč pánů SilvKron 89b (v. obvlášč 1). – Sr. svolati

5. pf. koho (ojed. i akuz.) přěd koho [výše postaveného], ojed. mezi koho n. k čemu [úřednímu výkonu], aby… ap. předvolat, obeslat koho, vzkazem přikázat komu dostavit se před koho n. k čemu: stráží žalářových král přěd sě powolaty kázal PasMuzA 391 (zavolati ~Kal) ad se venire, pod. ArchČ 28,100 (1434); Mediolánští byli powolany, aby odpoviedali k tomu [obvinění poslů] PulkB 129 vocantur, pod. DubA 18a; powola Honesta do města Athenienského před mnohé krále řecké i poče naň žalovati TrojK 165a; nic zlého nečiníme, pro něž bychom k súdu byli powolani AlexPovB 270a (přivoláni ~A); aby byl přěd krále k počtu povolan HusPostH 179a; tak jsú na to povolali [stará rada] rychtáře svého, tiežíce sě ArchČ 28,14 (1433); mají [úředníci] v všech nesnadných věcech…dva duchovní…mezi se povolati BřezKron 488; k tomu jsú povolali…i jiných dobrých lidí, aby s nimi výchoz učinili ArchČ 18,368 (1494) ║ dvě duši [zabíjí podněcovatel]: i toho, jehož jest k přísazě pouolal, i svú HusVýklB 44b provocavit vyzval, přiměl; požádal peněz svých, a nemoha mieti, powolal ženy té [u níž je uložili] před soudci BurleyMudrC 181a dal předvolat; každý…powolan bude o všecka bezpráví, co jich kto činí bližním ChelčPost 261b předvolán bude k zodpovídání ze všeho bezpráví

6. relig. [o Kristu, Bohu] koho (v co, k čemu, v/na čem [spasitelném] ap.) povolat, vyvolit (k čemu, k životu v čem); bez určení účelu určit k plnění úkolu spásy: v němž [pokoji] powolany jste v jednom těle EvOl 102b (C 3,15) vocati estis; kteříž powolany jsú k věčnému dědictví t. 126b (Hb 9,15); na tom powolany jste, abyste požehnáním dědictví drželi t. 156a (1 P 3,9); abyste duostojně chodili v povolání, kterýmž jste powolany t. 166b (E 4,1), pod. BiblLit 1 C 7,20; kterýchž on powolawa, ty…ospravedlňuje JeronM 39b (v. ospravedlňovati 2); v němžto jsme také losem my powolany BiblOl E 1,11; vy <v> svobodu pouolani ste, bratřie BiblLit G 5,13 (zavoláni EvOl, pozváni BiblDrážď); jenž [první apoštolové] jsú po na nebe vstúpení pouolani od pána Ježíše HusVýklB 11a, pod. RokJanB 13a; že ho [krále]…k vieřě milostivě povolal [Spasitel] HusPostH 176b; kteříž s ním [Beránkem] povoláni, jsú vyvolení boží ArchČ 6,41 (1420; Ap 17,14); ze všech pán buoh powolawa a vyvoluje k spasení AktaBratr 1,71b; powoláwagj (m. -gjc) hříšných k milosti t. 342b ○ povolávanie n.: o prvniem powolawany učenníkóv ComestC 291a (povolání ~K) de…vocatione ○ povolávajúcí adj.: ex vocante z powolawagicieho [řečeno jest] VýklKruml 277b (R 9,12: volajícieho BiblPad, kterýž k sobě volá ~Praž; zpodst.) ║ neb jsem nepřišel chtě powolaty spravedlných, ale hřiešných BiblDrážď Mt 9,13 (pozvati EvVíd, volat ~Beneš, zváti BiblOl) vocare povolat, aby mne následovali; kterak by čso mohlo ostati, by ty nechtěl, nebo schováno býti to, čsož tobú nenie powolano t. Sap 11,26 (kalk) tj. určeno k něčemu

7. koho v co, k čemu [k úkolu, stavu], aby… ap. povolat, zvl. pověřit k čemu; [k stavu] určit k čemu, pro co: ty královstvie nebeského kupečstvie budeš ploditi, k ňemužto s powol̇an OtcB 13b; Přemysl, jenž tak od pluha powolan byl na kněžstvie PulkB 6; ktož powolan bude ot boha jakožto Aaron [tj. k důstojenství] BiblOl Hb 5,4 (pozván jest ~Drážď) vocatur; jsi li [králi] k manželskému řádu Powolan FlašRadaA 1166; ani od žákovstva a od lidu powolan,…kněžské…dóstojenstvie přijme HusBludK 193; tuto již chot choti svú…k zevné práci powolawa VýklŠal 47a; v kterýžto boj [tj. duchovní] powolani sú byli ChelčBoj 347b; kterak tehdy powolal ho k tomu, aby…zpravoval církev jeho ChelčLid 91a; jinak by k službě boží nepřistúpili, leč jich…bezpečná jistota břicha powola ChelčPost 97a (iron.); vás jest do…důstojenství povolal ArchČ 20,549 (1467)

1. (koho gen., na koho co, s větou obsah.) zavolat, zvolat, křiknout: Powolaſſ mne a já odpovědě tobě ŽaltPod 161b (Job 14,15: pozóveš ~Klem, zavoláš BiblPraž) vocabis; powolaſſ a die: Teděť sem BiblDrážď Is 58,9 (zvoláš EvOl, vzvoláš BiblLit, volati budeš ~Praž) clamabis; muž…powolal jie ze jména, a ona strachem neodpověděla AsenF 250a; aby powolali…na zábradlách městckých: Jest li kto malicherný, přiď ke mně BiblOl Pr 9,3 (zavolali ~Lit, volali ~Pad); nechtie powolaty ani zlehky pošeptati knězi hřiecha svého AlbRájA 54b nahlas vyznat; by byl na všecky powolal [Kristus] mrtvé, všickni by byli z mrtvých vstali JakBetl 128b; přída Pán, a powola ještě Samuele třetie BiblPad 1 Rg 3,8 (zavolá ~Ol, vzvolá ~Lit); nájemník, powolage na toho vlka ChelčPost 122a; odpírajíce povolal na židovku na Davidku:…pověz pravdu! NaučBrn 27 ║ powolayte dobrovolných obětí a zvěstujte BiblPad Am 4,5 (v. nazvati¹ 5) ohlaste…oběti; pakli by na tom [tj. králových lidech] málo bylo, ale povolají na popravci toho kraje ArchČ 5,364 (1466) přizvou „popravce“

2. relig. koho, na koho, k komu/čemu [božskému] zavolat v modlitbě ke komu/čemu, obrátit se v modlitbě na koho/co (s prosbou, projevem úcty ap.): když powolach, uslyšal mě bóh ŽaltWittb 4,2 (vzývách ~Klem, vzvolách ~Pod, volách BiblPad; elipsa předm.) invocarem; v keřížkolivěk den [Bože] powolayu na tě t. 55,10 (vzývati budu ~Klem, vzovu ~Pod, vzvolaji ~Kap, volati budu BiblPad); chvále powolam hospodina ŽaltPod 17,4 (vzvolaji ~Wittb, vzovu ~Klem, vzývati budu BiblDrážď, volati budu ~Pad); powolamt [Samuel] k bohu, a dáť hřímoty ComestC 143a; povstanú liť větrové všelikého pokušenie…, powolay na Mariji HusSvátA 557a; kalich…spasenie přijmu a k jménu božiemu powolam JakKal 96a; v puotkách…spieše se pomodlé, powolagi k milému bohu RokPostK 418a (zvolají ~B); nesměj powolati pro svú nehodnost k tomu Pánu BechMuz 115a