1. jur. [o dědici, nástupci] pokrevně nástupnický, následující po někom v pořadí pokrevních vztahů a tedy i nároků na jeho dědictví: zbožie a práva, kterážkoli do královy komory…spadla sú…právem poſlupneho ščedie neb zápisovým právem MajCarA 21 successionis; budúcí naši náměstkové, čeští poſlupni neb snad odjinad zvolení a povolaní králi MajCarStatA 44b; na dědice poslupního Půh 2,439 (1415; v. poslúpně); verum hederem, poslupneho ArchČ 35,359 (1407); bratru nedielnému poslúpnému a najpříbuznějšiemu t. 37,540 (1453); dědička poslúpná t. 181 (1463) ║ domine Katherine iuxta affinitatem, vedlé příbuzenství poslupnieho…addixerunt [hereditatem] ArchČ 26,295 (1457) zakládajícího dědický nárok (?)

2. jur. [o dědictví] (po kom) dědičný, podle rodové dědické posloupnosti příslušející někomu: to je dědina má poſlupna po mém otci RožmbA 73; dědičstvie poſlupne DubA 3b; jim [synům] dáti všeho statku buď poſlupny, neb přidobytý pravý diel t. 12a (pospolný ~E); drží dědiny její posloupné a dědičné ArchČ 4,534 (1404); poručníky činím…poslúpnieho dědictvie mého po mých předcích t. 28,178 (1439); kdež se někto…v dědictvie jemu napsané nebo poſlúpnee uvazuje VšehK 195a