pohrdlek, -dlka/-dlku m.; k hrdlo
rána rukou po hrdle n. šíji: tehdy sě jěchu plváti v jeho obličej a pohrdlkow dávati BiblDrážď Mt 26,67 (zášijky jej bili EvOl, pošijky BiblOl) colaphis ║ ač sú zjevně těch věcí [sporných] nepotupili, ale také sú tomu všemu pohrdlky dávali jako bludu ChelčSíť 183b (expr.) bušili do toho, tj. útočili na to. – Sr. podhrdlek 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
pohrdlek, -dlka, -dlku (trojslab.) m. pohrdavé, opovržlivé označení: také sú tomu všemu (bohoslužebným úkonům) pohrdlky dávali jako bludu pohrdavě, opovržlivě se o tom vyjadřovali
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.