1. (koho/čeho) (po)hanění, (po)tupení (slovy): (A) urážka, urážení, popř. výsměch, posměch; (B) odsouzení, popř. výtka: — A: byloť by s pohanienim tobě, měl li by kto jiný mluviti SolfA 88a; in similitudinem (blasfemie v pohanyenye gl.) Ev Olomouc, SVK M II 239,176b (Sap 5,3: porúhaní EvOl, rúhanie BiblDrážď); písně ku pohanienije těch…po uliciech…zpievají AktaKost 73b; v pohanienie nemúdrému dal si mě BiblPad Ps 38,9 (v rúhotu ŽaltWittb, v posměch BiblPraž) opprobrium; calumnia lstivé pohaneny SlovOstřS 65; s pohaṅenim tu velebnú pravdu prokletým bludem…nazievajíce KorPosA 95b; pohanienie práva PrávŠvábE 60b bescholten urteil — B: obřěza ho [Timotea Pavel], aby tudy odjal pohanienie židovské ComestK 263a scandalo pohoršení; v tom duostojen bieše pohanyenye, že sě smúti pro řeč Jezukristovu MatHom 305; pakliť vám lají vel si exprobramini pohanienie trpíte MamKapR 158b (1 P 4,14: tresktáni jste EvOl, sě vám ohyzda, potupa děje BiblDrážď, ohyzda potupná ~Pad); v. též opakovánie 2 ║ o pohanyeny licoměrníkóv ComestC 322b de confutatione vyvrácení tvrzení; jejiežto [neúrodné země] skonánie k sežžení neb ku pohanyeny BiblOl Hb 6,8 k zavržení; želeje…křivého pohanienie královstvie Českého MladJerJ 48a calumnia…deformari nařčení, pomluvy. — Sr. haňenie, vrtránie, žehránie

2. (čí ap.) zhanobení, zneuctění: obnaživše bedru panenskú na pohanienie (druhé -i- nadeps.) BiblCard Jdt 9,2 in confusionem; pohanyenye trp, panno, dcero sidonská Pror Is 23,12 calumniam; Jeronyma…spálil [Zikmund]…k mému [České koruny] ovšem pohaṅeṅi Budyš 20b; contumeliam pohanienie vel potřísněnie [chrámu] VýklKruml 220a (2 Mach 8,17: hanebnú potupu BiblDrážď); pohaňeni takové poctivosti mezi křesťany skrze Konstantina ChelčSíť 39a; pohaněnie a tryzňování pro ni [církev] na své tělo přijal [Kristus] AktaBratr 1,117b ║ kletby pohanienim jest potupen HusBludM 210b (pleon.) obprobrio uvalením kletby

3. (čí) hanba, potupa: (A) nečest, opovržení, zvl. ztrátou dobré pověsti; (B) nezř. v pl. ponížení, příkoří; (C) zahanbení, stud: — A: ktož chrápe v létě, syn pohanienie jest BiblLit Pr 10,5 (hanebný ~Drážď) confusionis; v pohanieni budú na věky t. Sap 4,19 (v ohyzdě ~Ol, v potupě ~Pad) in contumelia; toť jich jest většie hanba a pohanienie…než k chvále JakVikl 187b; s pohanienijm úřadu svého buď zbaven [„pergmistr“] PrávHorK 8b; múdré mluvenie…žádnému nenie ku pohanienie ŽídSpráv 66 ║ dedecoris…pohanienie [zříci se] VýklKruml 293a (2 C 4,2: poskvrněnie BiblDrážď, hanby ~Ol) zavrženíhodného jednání; sine crimine bez pohanienie, bez pohany [kněz] t. 316b (Tt 1,7: bez poškvrny BiblOl, bez smrtedlného hřiechu ~Praž) bez poskvrny. Sr. pohana — B: pro jméno Ježíšovo pohanyenye trpěti BiblOl A 5,41 (protivenstvie ~Praž) contumeliam; Kristus…měl veliké utrpenie z pohaṅienie, z bolesti tělestné HusVýklB 16b; kteříž se nedadí…pohanienijm poraziti JakZjev 50a; calumpniam úkory vel pohanienie VýklKruml 168a (Jr 50,33: strast BiblDrážď, potupu ~Lit, bezprávie ~Pad); dal [Bůh] syna…v pohanienij mnohá ChelčPost 151a; pohaňenie a úzkosti veliké měl [Kristus] AktaBratr 1,134b pocit ponížení — C: pohanyenye obličeje mého přišlo jest mně ŽaltKlem 43,16 (uhaňenie ~Wittb, haněnie BiblDrážď; synekd.) confusio; noste inhed pohanenye své ŽaltKap 39,16 (hanbu ~Wittb); buďte oblečeni v pohanienie a v stydkost PříbrZamP 211b

4. bibl. (podle lat.) smíšení: jeden jest Kristus…ne pohanenym jěstva, ale jedností osoby ŽaltWittb 227a (Athan. 34: smiešením ~Pod) confusione; Babel, ješto sě vykládá jazykóv pohanyenye PulkB 2 zmatení ║ extimuit letale chaos smrtedlné pohanienye GlosSed 157b chaos, změť