pochváliti sě, -ľu, -lí pf. (ipf. pochvalovati sě, -uju, -uje); k pochváliti, chváliti sě
(v čem, kým) (po)chlubit se; ipf. honosit se, vychloubat se: abychme sě pochwalowaly v chvále tvéj ŽaltKlem 105,47 (vzchválímy sě ~Pod, chváliti sě budem ~Kap, chlubiti sě ~Wittb) gloriemur, pod. t. 96,7; kto muož sě pochwality a řka: Já mám čisté srdce? MatHom 362; kterak se druhý třmi hospodyňami u Nového Města v vojště pochválil, že by s nimi přebýval NaučBrn 274 (1488)