1. [o ohraničeném prostoru] (čeho, čím ap.) plný (čeho), naplněný (čím); [o větším prostoru] koho, kým zaplněný, obsazený; „plno nabrati“ co ap. plné (tj. až do zaplnění) nabrat ap.: čiešě…vína čistého, pilna směsicě ŽaltWittb 74,9 plenus; jimižto [herci] pylny ulicě radoscí…hi chut<n>osťú všaké hudby AlxB 206; jež [lodi] všecky plny rytierstva LegJakK 5; jáz mám sklep plny Libušina zlata DalC 10,74 (pln sklep ~V) vol; mieru dobrú a plnv EvOl 281a (L 6,38: v. naplňený 1) confertam; sebrachu z uostatkóv zbytečných plnich dvanádste kuošóv BiblDrážď Mt 14,20 (košóv plnych otruskóv ~Ol); bříško bieše plno VítBrig 106a (v. obtiežený I/2); vešken svět pln jest mnichóv JeronM 15b; plnu nabera jie [mouky] hrst BiblOl Lv 5,12; nabral pln plášč t. 4 Rg 4,39 (v. natrhati) implevit; má obě rucě plnie daróv Hugo 347; ješto [šípek] jest…pln čehos bodlivého ŠtítBrigp 55b; za den a za noc nateče pln kbel CestMil 105b repletur; kalich…plny zlých přikladóv PříbrZamM 108a (fig.); redundans fons plna studnice SlovOstřS 66; hlava jest velmi plna mnohými a zlými mokrostmi LékRhaz 56; ješto [mistr] se zdá plny umění až do samé obruby ChelčSíť 126a (fig.); jeden [sud] pln až do žřiedla a druhý pln, až oplývá z něho RokJanK 11b; plny padúchy a nevěstkami duom jeho SilvKron 90a; farsus…pln, nacpán SlovKlem 47a; v. též naliti 3, nasúti 2, neplný 1 ║ by plna svatba těch, ješto běchu pozváni BiblOl Mt 22,10 (v. najíti II/1) naplnila se; zlatnická ulice plna byla zlatníkuov, již pusta stojí ŽídSpráv 31 cele osídlená; proti kašli studenému…dávaj, není liť dietě plne v prsech LékŽen 91b zahleněné; když by rybník ostrovský pln stál a že by tu louku zatopil ArchČ 15,4 (1465) byl zaplněn

2. [o živém tvoru] (čeho [poživatelného]) plný; [nápoje] napojený čím, napitý čeho; bez předmětu nasycený, sytý: Plny jsú mstu tito, zpili jsú sě BiblDrážď A 2,13; mnieše kněz Heli, by ona [Anna] byla plna vína BiblOl 1 Rg 1,13 (v. naplniti 2); múchy byly sú již plny, aniž sú mne velmi štípaly GuallCtnostK 217; nemuož jich [nemocných] nasytiti nižádnou krmí, a když bude pln, tehdy tratí LékFrantA 73a; plenus…Plny VodňLact Q7a (v. nacpaný); v. též nasytiti sě 1 ║ hýbali sú sě jako pllny a všetka múdrost jich sežrána jest ŽaltPod 106,27 (v. opilý 1; zpodst.) ebrius opilci; ktož jie jejie [„lebédky“] siemě, ten musí se zblívati, a toť velmi spomáhá plnym lidem letním časem LékKřišť 139b přesyceným; Vaše Jasnost jest přieliš plny člověk ŽídSpráv 63 otylý ♦ býti pln čeho [žádoucího] být nasycen (až přesycen) čím, mít dost čeho; „nebude p.“ nenabaží se: praví hospodin: pln sem žžené oběti skopcové Pror Is 1,11 plenus sum jsem přesycen; ani podává [Bůh] své ruky zlostným, poňadž nebude pln smiechu svých vrahóv BiblOl Job 8,21 donec impleatur; skúpý nebude pln peněz t. Eccl 5,9 (v. nasytiti sě 4) ║ ani koho v čem potřebuje…, ale ve všem plny [je Bůh] sám sebe beze všech ChelčPost 150b sám sobě plně postačuje

3. [o něčem prostupném] čeho [tekutého] plný čeho, zcela proniknutý, prostoupený čím; [o něčem pórovitém] nasáklý: húbu plnu octa…poskytu ustóm jeho EvZimn 23a (J 19,29) plenam; plášč mokr a pln dešče PodkU 217; jacinkt…vodný jest…a pln vláhy LékVodň 163b; sucidus…humidus Pln miezky, vlhký VodňLact V6a; zůstanú [vzduch a voda] plne pravé tynktury AlchLull 57

4. čeho [narostlého, ulpělého ap.] plný čeho, zcela pokrytý čím: Lazař…nežituov pln EvSeit 144b (L 16,20); rucě vaši krve plnye jsta BiblDrážď Is 1,15; v kolo plno ostrých nožiev vsaditi PasMuzA 227; pod všelikým dřěvem větví plnym BiblOl Jr 3,6 frondoso; sedm volóv…plnych tuku masa BiblPad Gn 41,18 (v. oblý 3) obesis; calosus mozoluov plny SlovOstřS 68; po všem těle plnij očí jsú BiblPraž HierPaul 7 (v. očititý); escaria…mensa plena escis stuol plny krmí VodňLact H5b ║ uzřěch ženu, sediece na zvěři črné, plne jmen zlořečených BiblOl Ap 17,3 popsané rouhavými jmény; sluha plny všeho pohaněnie HusSvátB 171a (v. opovrhlý) zahrnutý všemožnou pohanou

5. (čeho) plně naložený (čím): vzal jest Isai osla plneho chlebóv BiblPad 1 Rg 16,20 (nakladl naň plno chleba ~Ol) plenum; onustus plny vel obtiežený břemenem SlovOstřS 98

6. [o zemi, městě ap.] čeho [žádoucího] plný, mající hojnost čeho, oplývající čím: nalezl jest tuto zemi [tj. Čechy Čech]…plnu zvěři PulkS 2 repletam; dolové pllny budú pšenicě ŽaltKap 64,14 (v. obiznúti); všeho dobrého plno budeš [město Jeruzalém] Pror Is 60,5 (naplněno ~Lit, rozmóžeš sě ~Pad, rozmnožíš se ~Praž) afflues; habundans hojný, plny MamKapR 96a (Ps 127,3: v. obizný 2); diviciosus…Pln bohatstvie VodňLact G5a

7. čeho ap. [abstraktního] plný čeho, naplněný čím, zvl. mající něco v hojné míře; [duchem, citem] prodchnutý: zdráva, Maria, milosti plná LyrDuch 62; jichžť usta kletvy a hořkosti pylna jsúť ŽaltWittb 13,3 plenum; pravedlnosti pilna jest pravicě tvá t. 47,11; jeho [člověka] všickni dnové bolesti i biedy plny jsú BiblDrážď Eccl 2,23; pln duom od veleslavenstvie jeho t. Is 6,1; vy plny ste milovánie t. R 15,14; ta [Tabita] bieše plna dobrých skutkóv ComestK 257a (A 9,36); pln nevěry i chytrosti BawArn 883; plno srdce radosti AlbRájA 80b; čímž prázdnější bude [duše] těchto [pozemských] věcí, tiem oněch [duchovních] plnyeyſſy bude ŠtítSvátA 186b; otázky žaloby plne Čtver 52a; contumeliosus hrdosti plny SlovOstřS 71; s doktory plnými ducha svatého ChelčZákK 241a; kterak hojně pln bude…sluch tvuoj hlasu húslí svatých ChelčArc 213a; chvály plny obyčej přijímanie obecnému lidu pod jednú zpósobú HilPřijA 43 laudabilis chvályhodný; luculentus pln světla SlovKlem 61b ║ věc plnu bedlivstvie a potu sme sobě na práci vzěli BiblOl 2 Mach 2,27 vyžadující bedlivost; Medea, jsúci plna mysli báznivé TrojK 87a trepidantis animi celá poděšená; numerosa dies pln počtu GlosSed 43b početný (?); taká veliká potupa i núze zevná, ješto j toho plná Morava i Rakúsy ArchČ 11,254 (1450) mluví se o tom po celé Moravě i Rakousku; ješto po své hlavě v bludiech kálí se a staré a plnee hlavy zamietá ChelčSíť 9b moudré ♦ plný (ducha svatého) zpodst. reform. duchovní autorita církve opírající se o světskou moc: rytieř má zákon, aby vždy zlé lidi bez milosti zabíjel…Toť praví plny [tj. sv. Augustin] ChelčSíť 116b; mistr Jiljí přivodí staré plne, Augustina, Tomáše t. 123b; podává toho nápoje [nevěstka – církev] skrze plne ducha svatého, jakož tuto mluví s. Augustin ChelčPař 155b; viz, žeť Hus i jiní všichni z plnych krev lidskú pijí t. 156a. Jen u Chelč ♦ býti pln čeho [činnosti] plně se věnovat čemu; [požitku] cele se oddávat: sluha pak jeho pln jsa obžerstvie JeronM 14a plenus; čímž plnyegij bude jedněch [potěšení], tiem druhých prázdnějí bude ŠtítSvátA 129a; Grizeldis té všie přípravy plna byla GrizM 159a ║ svého slibu chtě [Bůh] pln býti…, v ten stvor poslal duši svatú VítAlan 18b vyplnit; nalezla [Maří Magdaléna] Pannu Mariji plnu vzdychánie a lkánie HusSvátB 152a pohříženou do pláče a vzdychání

1. [o něčem členitelném] plný, úplný, celý, mající všechny části; [o hromadném] všechen, veškerý: spomóže jim lid židovský…s plnym srdcem BiblDrážď 1 Mach 8,25 (upřiemým ~Praž) pleno (sr. nerozdvojený); plna odplata LegKat 3305 (v. obrada); v plney trojici UmučRoud 2445 (v. obsiesti 1); vévodě i biskupu plnu ztravu připravil [Mstiš] PulkS 95; Ščestie se vším svým dvorem a s plnu svú čeledí TkadlA 4a; že mi jest pobral mój nadbyt…i jiné plné hospodářství Půh 1,338 (1409); učiněn jest [Kristus] člověkem se všemi údy pl̇nym HusVýklB 16a; jakž sě otejme jedna polovice…, tak již nebude táž cělá a plna svátost JakKost 167b; jeden zákon pravý a plný JakVikl 199a; vezmi…růže červené plné a nové Apat 209b completarum; ves Podolší…se všemi plnými robotami DeskyMorOl 61 (1492); Lipník [a okolní vsi]…i s plnými hranicemi t. 61 (1493) ║ sedm voluov krásných a sedm klasuov plnych…sedm let bude plenných BiblOl Gn 41,26 žírných (nikoli hluchých); člověka bohatého přineslo jest plnee užitky pole t. L 12,16 (v. plenný 2) uberes hojné. – Sr. nerozdielný 3

2. jur. [o shromáždění] plný, jsoucí v plném počtu: když by rovný rovnému…přěd plnym súdem dal políček ŘádZemA 48b; s plnu radú ŠtítŠach 302a (v. obcě 4); paní Anna Šelmberková zvedena plným úřadem…na puol třetího sta kop gr. Půh 2,14 (1406); všecka celá a plná obec města ArchČ 15,203 (1448); ta dva [konšelé] mají plnú moc, jako by při tom plná rada byla CJM 4/1,397 (1442); páni a vládyky na plnem soudu, na plnem sněmě na tom jsú zuostali ZřízVlad a4b pleno

3. [o měsíci] plný, jsoucí v úplňku; „p. měsiec“ úplněk: jakžto měsíc plny ve dnech svých svítí [prorok] EvOl 188a (Sir 50,6) plena; vešken mesiec, točíš plny a okrúhlý ComestC 4a; když v tu dobu byl pln měsiec t. 350a plenilunium; měsiec…nedlúho stojí pln ZrcSpasK 82; večer, když jest plny měsiec Čtver 23a; pancelenos…plny měsíc VodňLact P6b

4. [o časovém úseku] plný, celý, dovršený; „do plného roku“ do dovršení roku, do konce roku: dnové pilny nalezeny budú v nich ŽaltWittb 72,10 pleni tj. naplní se, pod. ŠtítSvátA 8a; takž ten šturm stá ješče viece nežli pilna dva měsiecě AlxH 317; když sě plny rok dokona OtcB 101a totus; blúditi plna tři léta BruncBaw 5b; držal [král] pole plané Plne puol páté neděle Budyš 17b; tehdy [tj. v 18 letech] má své plne dni PrávŠvábC 13b volle je plnoletý, pod. ArchČ 18,89 (1498); počet dnuov tvých plny učiním BiblPraž Ex 23,26 (vyplním ~Ol, naplním ~Pad) implebo dovrším; od dánie listu tohoto do plného pořád zběhlého roku ArchČ 7,378 (1469); od s. Filipa a Jakuba až do plného roku t. 5,334 (1472) ║ smrt pak trpěl [Kristus] v plnem již věku ŠtítSvátA 161a dospělém

5. [o bohu, osobě] (v čem) dokonalý, mající v plné míře všechny požadované vlastnosti: syn boží…plny buoh a člověk dokonalý BelB 4a; tak každá [panna] bude plna králová bez újmy králevstvie nebezského HusKorT 139a; posvěcen jsa [chléb],…celýť jest buoh v stavu plný PísHusit 25; jenž [Kristus] si bóh svatý bez nedostatku, ale ve všem dobrém plny ChelčBisk 61a, pod. ChelčPost 150b; jeden však všudy jest Kristus [tj. obětovaný] i tam plny, i tuto plny HilPřijA 75 plenus ║ [rytíř] ke vší cti plny RadaOtcM 392 (v. nemarný 1) hodný každé pocty

6. [o chování, stavu ap.] plný, úplný, dokonalý; [o stavu n. vztahu k někomu] naprostý; [o poznání ap.] důkladný, všestranný: aby jměli veselé mé plnee EvZimn 20a (J 17,13: v. naplňený 3) impletum; Simeon slavně zpievajě, plnu útěchu juž jmajě HradRad 71b; naše plnee zdravie ComestK 13a; o tom…plnymy rozmysly mysliti jsú sě jeli PulkB 70; nenie plne náboženstvie bez osviecenie rozumu ŠtítVyš 103b perfecta; onenť súdcě vše rozsúdí u plney pravdě ŠtítBarlB 41 tj. naprosto nestranně; měl i plnu známost budúcích věcí TrojA 47b; poněvadž ta jest příčina plna, proč onoho blizšieho sobě nedobudete? HusSvatokup 151b dostatečná; až do plneho lbi napravenie LékRhaz 16; po pilném a plném zeptání od starých a svědomých lidí ListářZbrasl 223 (1415); mnohé navodili ku plnému poslušenství ArchČ 3,263 (1427); jsa zdráv a plného rozomu požívaje ListářPlz 1,328 (1430); konšelé mají plné doufánie do Martina ArchČ 15,520 (1441); plna dokonalost AktaBratr 1,213a; při plné paměti jsúci ListářPlz 2,1 (1451) dobré; plný pokoj, srovnánie a jednotu se všemi křesťany měj ArchČ 7,348 (1468) ║ takž ho svatý Simeon sám nese…, již svú žádost pllnu jmajě HradRad 71a splněnou; vypověděti řečí plnvv ŠtítSvátA 18a (v. obchopiti 3) souvislou; puls jest mu mdel a pln LékFrantA 40a plný (med.); to ukáží naši skutkové plni a upřiemí a snažní ChelčBoj 413b bez nedostatků

7. [o moci, právu, vůli ap.] plný, nijak neomezený, bezvýhradný, absolutní; [o svobodě] úplný, naprostý: mějž v méj vlasti moc plnv LegKatMenB 383; že s sě z plne božské síly smiloval UmučRoud 345; k odjití nebude jemu plna svoboda popřiena TrojK 81b plena; papež, jenž má plne vládarstvie nade všecky HilPřijA 5 — jur.: račte nás naučiti z plného práva ArchČ 3,274 (asi 1410); aby tento list a zápis plnú moc i plné právo měl t. 26,393 (1430); dvór…s platem a plnú zvolí t. 28,262 (1444); spadl jest [purkrecht] na pána plným právem NaučBrn 169; dávám svú dobrú a plnú vuoli k listóm hlavním ArchČ 9,353 (1483); my a kostel plné panství a právo i svobody máme v těch vsech Půh 6,235 (1490) ♦ plná moc (čí) zplnomocnění (čí) k nějakému právnímu úkonu jménem zmocňovatele, plná moc (někým daná n. vyslaná): aby sám osobně anebo plnú moc svú…k nám vydal a vyslal ListářRožmb 1,45 (1422); že sme plnú moc a svú vuoli dali…urozenému Oldřichovi z Rozemberka,…aby sě smluvil ArchČ 15,297 (1431); dal jest [král] v těch ve všech věcech plnú moc nám posluom společnú t. 4,425 (1456) — jur.: s plnu li jsú mocí od pánóv svých k rozsúzení těch věcí…vysláni SolfA 102b; že se strany každá z nich má osobně postaviti neb svú plnú moc na posudek do Brna poslati Půh 3,279 (1447); dávám svú dobrú vuoli a plnú moc k vysúzení TeigeMíst 1,312 (1455); s plnú mocí vyslaní ArchČ 8,507 (1490; v. obcě 6)

8. jur. [o osobě] plnoprávný, mající všechna příslušná práva: Vilém z Sobáčova těch póhonóv plny poručník Půh 1,181 (1406); ten Ondřej po svém otci byl hospodářem plným t. 1,229 (1407), pod. ArchČ 26,302 (1447)

9. jur. [o listu, instituci] mající plnou platnost, vybavený všemi náležitostmi: cožkoli pohnaný tento přisáhl jest, jest pravá a plna přísaha MajCarA 96; susceperunt ad veram et ad plenam communitatem…v plnu a pravú hromadu SvědBydž 166 (1384); pohnal je [rukojmí] plným listem Půh 2,91 (1407); plny tobě glejt náš AktaKost 3a omnem; aby poručenstvie plne učinili [ranění] LékRhaz 94; smlúvu plnú učinili o rozdiely ArchČ 37,36 (1424); aby v ustech dvú nebo tří plne svědectvie bylo ChelčSíť 18a, pod. ŠtítStrah 2b ║ učiň s nimi počet plny Spor 84b vyrovnej se s nimi úplně