plaziti, -žu, -zí ipf.
1. co vléci, smýkat, táhnout po zemi: ktož by slepice v oheň vstrčil…i plazil je [opálené] před sviněmi CestMandA 198b (vláčil ~D)
2. co [zemi] vléci se (smýkat se) po něčem: [liška k opici:] nechajžť radějši zemi plazy [můj ocas], nežli by byl k tvé krási BawEzop 2796 vertat. – Sr. oplaziti
K podmětovému protějšku v. plzěti
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
plaziti, -žu, -zíš ned. vléci; plazit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
plaziti nedok. (co) = vléci; plaziti se (po čem)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.