otvracěti, -ěju, -ie ipf. (pf. otvrátiti)
1. co odvracet, odklánět, otáčet na jinou stranu: když takého [plného vředů] položíte před svoji oči, ihned…tvář odwraċiete HusPostH 113b; ║ co otwracies ruku tvú [Hospodine] a pravicu tvú z prostřědka lóna tvého do koncě ŽaltKlem 73,11 (otvracuješ ŽaltWittb a ost.) avertis odnímáš pomocnou ruku
2. koho svádět, odvracet od zákona ap.: dali ste mi tohoto člověka [Ježíše Pilátovi], jako by odwracel lid BiblLit L 23,14 (var. a lat. v. otvracovati 3); zlatníci té modly Diany zbouřili lid proti Pavlovi proto, že by odwracel (opr. z -til) lid AktaBratr 1,305b
Srov. otvracovati