otnošovati, -uju, -uje ipf. (pf. otnésti)
1. co odnášet, přemisťovat nesením: asporto odnosugy SlovMuz 290a; asporto odnoſſugi SlovVeleš 88a. – Srov. otnesovati
2. co (s čeho, ot čeho) odnímat, odstraňovat (odněkud): Otnoſſugy práva jeho s obličějě jeho ŽaltWittb 9,26 (BiblDrážď, Otnoſſugij…ot obličěje ~Ol, otnosie sě ŽaltKlem, otnošeni ~Kap, odjímají ~Pod, odjímají se BiblPraž, otneseni budú ~Lit, otjati bývají ~Pad) auferuntur; otnoſſiuge boje až do konce země ŽaltKlem 45,10 (var. v. otjímati 2) auferens zamezuje, odvraceje
Srov. otnášěti
Ad 2: za lat. auferre stč. též otvracovati, zbavovati