ostáti | StčS | MSS | ŠimekSlov |

ostáti, -stoju, -stojí pf. (ipf. ostávati); k státi, stoju

1. (na čem, při kom) zůstat, vytrvat, udržet se, zvl. na svém místě ap.: duch jeho přějde v něm a neoſtogi ŽaltKlem 102,16 (neostane ~GlosMuz, ~Wittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Lit, nestojí ŽaltKap, sstojí BiblPad, nezuostaneť ~Praž) non subsistet; nenie založena [„šelma“] na pevné skále, protož trvati nebude a neoſtogi JakZjev 173b (v obraze); kteří…na základu Kristovi neoſtogie (první o nadeps.) ChelčOl 169b (v obraze); při ní [manželce] mé srdce láskú oſtogi NaučRod 204; ║ přirosta [mladší bratr], svého dielu na tom bude hleděti, ktož jeho dědičstvie má, a jemu to [vše] oſtogi DubA 20a připadne, bude dál patřit (srov. ostati I/5) ♦ ostáti na poli (komu) opanovat pole, zvítězit (proti někomu), zůstat na bojišti jako vítěz (nad někým, pův. kolem pobitých a zajatých nepřátel): král pak Svatopluk vida, že ciesařovi oſtaty nemóže na poli PulkB 20 resistere non potest; proti jich [válečníků] náramné moci vší svú mocí na poli oſtati [nemůžeš] Budyš 15a; nepřáteluom velikú škodu učiniv, na poli oſtal [Žižka] KronŽižka 160a; kto se dlúho k boji strojí, tenť na poli oſtogi AlbnCtnostA 47a. – Srov. ostati I/1

2. (komu, čemu, proti komu, proti čemu, nad kým) zvítězit (nad někým n. nad něčím); s předmětem zdolat, přemoci někoho n. něco: často vybojovali jsú mě z mladosti mé, a však nemohli jsú mně oſtaty ŽaltWittb 128,2 (~GlosMuz, BiblDrážď, nemohli sú proti mně ŽaltKlem, BiblOl, ~Lit, ~Praž, nemohli sú mně ŽaltPod, BiblPad, nemohli mne přěmoci ŽaltKap) non potuerunt mihi; tu [na Bojišti] mnohu s málem kněz český oſtal DalC 58,33 vil mid wenig obirwant; vrata pekelná neoſtogi protiv němu [„kostelu“] EvOl 313b (Mt 16,18: var. v. odolati 6) non praevalebunt (v obraze); diebelská moc neoſtala HradProk 13b; ktož by druhému oſtal KarŽivA 400 (druhého přemohl ~C) quis…alium vinceret; jížto [lidé] sú hrdinsky pracovali a oblehli a oſtaaly proti němu [Arieli] Pror Is 29,7 (BiblOl, ~Lit, přemohli ~Pad, svítězili ~Praž) praevaluerunt; oſtal si nad Edomskými BiblOl 4 Rg 14,10 (pod. ~Lit, vzmocněl si se ~Card, zmohl si sě ~Pad, posilniv se ~Praž) invaluisti; najposléz oſtogy pravda ŠtítBes 228; proti mně v ničemž jich [Galilejských] řěč neoſtogy ŠtítBarlB 186; mnohokrát křivý oſtogi FlašRadaA 668 vyhraje při; kdo proti nám v boji oſtogi HusKorTP 220b; kdyžť křivda s nepravostí bojuje, tehda obé neoſtogi KorMan 175b (v obraze)

3. (čemu, komu, proti čemu, proti komu, před čím, před kým [mocným, ohrožujícím ap.] v čem [boji, sporu ap.]) obstát (před něčím n. před někým), odolat, ubránit se (něčemu n. někomu); [po popření možnosti] postavit se na odpor; [proti něčemu tvrdě doléhajícímu] vydržet něco: tomu [Bohu] nemóž nic oſtaty AlxV 2011; ktož ti rád sedí v radě, tenť oſtogy v každéj svádě DalC 9,16 (oſtogi každé vádě ~L, ostává ~S) gesiet (var.: widerstet); srdce strašivého blázna u myšlení proti pótcě hroznéj neoſtogy BiblDrážď Sir 22,22 (~Ol, ~Lit, ~Praž, neodolává ~Pad) non resistet; jedno oſtoy sirdci svému LegJiřB 494 nenech se ovládnout; aby jim [klíčům] neoſtal veš svět HradSat 132b (v obraze); Soběslav králově moci nemoha oſtaty PulkB 131 potentiam regis non ferens; hřiechu nemuož odolati ani oſtati AlbRájA 9b; ješto j nelze oſtati před ní [mocí], jí protiviec sě ŠtítBes 19; kto by oſtaal proti kniežatóm temností, proti lsti jich ŠtítSvátA 71b; nemohúce [Řekové] oſtati, dachu se na běh TrojA 57b (stati ~S, ~L, ~O); ktož jej [achát] nosí, v sudě oſtogi Lapid 161a; jemu [meči] nic neoftogi LékMuz 164a; ješto [boží spravedlnost] by mohla oſtati v tomto boji [s ďáblem], nebo lidská spravedlnost neoſtogy v tomto boji ChelčBoj 401a; Jeruzalémští v pevnosti zdí…naději jsú měli, že všemu světu oſtogij ChelčPost 208b; před vámi nic neostojí VlčNauč 46; ║ moci diábelské obořie li se na nás, o vieře kto oſtogi RokLukA 344a uhájí víru

4. (čemu, před čím, proti čemu [doléhajícímu ap.], kde [v tísnivé situaci, zkoušce, na soudě ap.]) obstát (v něčem), odolat (něčemu); s předmětem s úspěchem překonat něco; bez předmětu (v čem) osvědčit se, [o výroku] snést kritiku, dojít uznání: kolikrátž přěkážění oſtal̇ [mnich], tolikrát korunován od boha OtcB 133a restitit; omluva ta nemóž oſtaty JeronM 14b; před obličejem studenosti jeho kto oſtogi BiblLit Ps 147,17 (~Pad, ~Praž, strpí ŽaltKlem, ~Kap, ~Pod, BiblDrážď, ~OI, utirpí ŽaltWittb) sustinebit; když Člověk oſtogy těmto zlým žádostem AlbRájA 8b reprimit; proti tej [nástraze] nikakéž neoſtogy v svém úmysle, rozměkneť mysl jeho ŠtítBarlB 188 non praevalebit resistere; aniž to oſtogi, že dieš, by… BelA 162b; jinak by ten dóm [duchovní] proti pokušení nemohl konečně oſtati, jako dóm tělestný… neoſtal by přěd větrem a přěd povodní HusPostH 192b; aniž naučení plátno jest, aniž soudové oſtogij JakPost 180b; opat vida, že jemu jeho zlost a křivda nemohla ostáti ArchČ 2,519 (1413) že se svou křivou obžalobou neuspěje; kto oſtogie v času pokušenie ChelčSíť 10a; bude [měď] jako stříbro čisté, ale neoſtody (m. -gy) v pokušení testu AlchAnt 93a; k jednomu [právu] najprvé požeň; neoſtogi lit to, tehdy k druhému TovačA 42b; ║ pakli ty propojičky jsú propójčeny po početí pře s propójčiteli, tehdáť v súdu neoſtogy PrávHorM 32a non valent nebudou platné

5. (v čem [v stavu, činnosti] setrvat, zůstat, vydržet; [v něčem žádoucím] zachovat něco: pakli mníš u moci vojenské u boji oſtati BiblCard 2 Par 25,8 (~Ol, že by v síle vojska bojové stáli ~Pad, že by v moci vojenské záleželo vítězstvie boje ~Lit, v velikém lidu boj záležeti ~Praž) in robore exercitus bella consistere; ktož oſtogy do koncě EvBeneš 82b (Mt 10,22: ustavičen bude ~Víd, BiblOl, setrvá EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž, sstojí BiblDrážď) perseveraverit; oſtoy v řádu svého ustavenie BiblOl Sir 17,24 (stoj ~Lit, ~Pad, ~Praž) sta in sortě; v hubenstvích neoſtogie BiblOl Ps 139,11 (~Lit, ~Pad, neostanú ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď, nepodstojie ŽaltKlem, nepodstanú ~Kap, zástavy jmieti nebudou BiblPraž) non subsistent; diábel ve všech svých radách neoſtogy ŠtítKlem 66b; rada má oſtogij JakZjev 32b (Is 46,10 stabit: stane BiblDrážď a ost.); ješto [nespravedliví] na čas postojie v nich [skutečnostech] anebo snad dokonce ostojí ChelčCírk 79 ed.; jestli že v věrnosti oſtogite SilvKron 86a si perstiteritis

S významem 1 bezprostředně souvisí jak význam 2, tak význam 5

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ostáti, -stoju, -íš dok. zůstat nezdolán, udržet se, obstát: žádný nebude moci vám ostáti žádný vám neodolá, neubrání se; ostati na poliopanovat pole (bojiště), zvítězit, vyhrát bitvu; přemoci, překonat, porazit; zůstat, setrvat, vytrvat (srov. obstáti)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


ostáti (1. sg. ostoju, ostojím) dok. = obstáti, vydržeti; — (komu) = odolati, zvítěziti (nad kým)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 26 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).