oslnovati, -uju, -uje ipf. (pf. oslnúti)
1. slepnout, pozbývat zraku: světlo očí mých, jímž vizi a bez něhož oſlnugi Aug Strahov DG V 3,171a sine quo orbor
2. [o rozumu] čím [obluzujícím] slepnout (fig.), zaslepovat se, ztrácet schopnost správně uvažovat: nepřietel chtěl by tě oslepiti jako Filisteové Sampsona, to svět s libými svými věcmi, tiemť rozum oſlnuge ŠtítBrigP 71a (~C, ~O; ~F v. níže) excaecatur ratio; ║ tiemť rozum oſlnuge milost zbožie ŠtítBrigF 118a oslepuje, zaslepuje (srov. oslepovati 4)