omazati, -žu, -že pf. (ipf. mazati)
1. co [předmět] čím [mazlavým], ojed. v co omazat, obmazat, pomazat po celém povrchu něčím; [zvnitřku] vymazat: illinire omazati SlovOstřS 136; odra zajiec, pak tu kuoži omaz v tu krev dobře LékFrantA 88a (omoč ~Křišť); omazala ji [ošatku] klím a smolú BiblPraž Ex 2,3 (obmazala ~Card a ost.) linivit; byl jest [srub] dodělán…, než omazán nenie ArchČ 15,42 (1489); oblinio…, id est placare ukojiti vel inungere womazati VodňLact dd7b
2. co čím [olejem] pomazat, potřít: vezmi kozlovú pečeni neb játry, omaziz olejem, peciž LékMuz 273b
Srov. namazati, obmazati, pomazati, zmazati