ohájiti, -ju, -jí pf. (ipf. ohajovati, hájiti)
1. koho ochránit, učinit bezpečným, uchránit, obránit: žeť vždy milý buoh konečně zachová a wohagij [milovníky pravd] RokPostA 212b (~K, zahájí ~B); v den zlých ohagil [Hospodin] mě v skrýši stanu svého BiblPraž Ps 26,5 (obránil mě jest ŽaltKlem, BiblPad, pod. ŽaltKap, zaslonil ~Wittb, ~Pod, BiblOl, ~Lit) protexit; defendo…vobrániti, ohagiti VodňLact aa7a
2. komu [činiteli] čeho [činnosti] zabránit v něčem, zamezit něco: oniť [páni] mi toho těžce ohájie, když bych mohl, abych svého nedával, komužť mi sě zdá ListářRožmb 4,59 (1449); jáť bych jim [nepřátelům] toho [loupeže] ohájiti nemohl ArchČ 7,338 (1468)
Srov. obrániti
Ad 1: za lat. defendere stč. též zastúpiti