ohybovati, -uju, -uje ipf. (pf. ohnúti)
1. [na koni] odbočovat, zatáčet: rytieřóm svým na koně vsedati, skákati, běhati, vuokol točiti, ohybowati naučení dal [Žižka] SilvKron 50b flectere in gyrum. – Srov. ohnúti 1
2. co [nohu] ohýbat, pokrčovat: rytieř, ješto na hynštu nohy wohybuge RokMakMuz 108b