1. co [místo] (čím [zdí ap.]) ohradit (kolem dokola něčím), obestavět nějakou ochrannou stavbou; [město] opevnit; [hradbou] obehnat: páni…Boleslav zďú ohradychu DalC 31,56 mustin…mauren; plotem ohradyl ji [vinici] EvZimn 12a (Mt 21,33: ~Beneš, BiblOl, opletl EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž, otočil ~Drážď) circumdedit ei; chrám… ohradyly zedmi vysokými BiblMuzSZ 1 Mach 6,7 (~Lit, obklíčili sú ~Pad, obehnavše ~Praž) circumdederunt; Bramburky pro nepokoj pohanský ohradity a obtvrditi chtěl [biskup] PulkLobk 264 munire; ohradyl jest [Roboam] město Betlém BiblOl 2 Par 11,5 exstruxit; kteréžto [město]…mocnú zdí ohradi [Antenor] TrojA 216a circumcinxit; jimiž [zdmi] vinnice ohrazeny biechu BiblPad Nu 22,24 (var. v. obdělávati 1) cingebantur; město…zdí ohraditi a příkopy ListářRožmb 1,13 (1420); Vyšehrad novými zdmi a věžemi ohradil SilvKron 37a communivit; fulcite…replete, ohrdte (m. ohradte) aut otýkajte SlovKlem 49a; dvuor mají ohraditi aneb potvrditi jedním plotem anebo zdí Žilin 138a mit eynem czaune vesten; měl li jest pán právo ten stok ohraditi ArchČ 14,244 (1475); ║ propast ohradyla mě [Jonáše] BiblDrážď Jon 2,6 (~Ol, ~Lit, ~Praž, jest oblehla ~Pad) vallavit hrozivě mě obklopila; zkazili ste domy, abyšte zed ohradyli BiblDrážď Is 22,10 (tak i ost.) ad muniendum murum zpevnili; tak bolesťú ohrazena bieše [Maria Magdaléna] vňuž temným oblakem HradMagd 43a naplněna, zachvácena — v obraze: milosrdenstvie tvého [božího] zdí ot nepřátelského protivenstvie otevšad jsa ohrazen [král] ŘádKorA 40a munitus; buoh…ji [P. Marii] tak přesilně a tak nedobytě ohradil ZrcSpasK 15; proč jsi oka ohradu tak hýbavými viečcmi ohradilo [„přirození“] Čtver 51b vallasti; ta božská dobrota ohradi jeho [odcházejícího] rozkošným ohrazením okolo něho BechMuz 67b

2. co/koho kým [strážemi ap.] ojed. s kým, ot koho, z koho zajistit rozmístěním někoho kolem dokola, zabezpečit někým; [místo] obsadit: ohradychu [kněží] hrob strážnými, znamenavše kámen BiblDrážď Mt 27,66 (ohradichu hrob, znamenavše kámen, s strážěmi ~Ol, pod. ~Pad, osadili EvOl, BiblPraž) munierunt; ohrazi duom svuoj od těch, jížto mi hrdinsky slúžie BiblDrážď Zch 9,8 (~Ol, ohrazi…těmi ~Lit, ohradim…z těch ~Pad, obklíčím…těmi ~Praž) circumdabo; nebude li dobře ohrazen [šachový král] svými ŠtítŠach 311b; praesidio forti tenebantur posádkami tvrdými ohrazeny biechu [krajiny Ammonitských] MamUKA 33a (Nu 21,24: osazeny biechu ~Card, ~Ol, držěny biechu ~Pad, silnú posádku měli ~Praž)

3. [o někom mocném] koho/co čím [žádoucím, zvl. ochranným] opatřit, vybavit; [něčím obranným] vyzbrojit; [štítem, ochranou] zaštítit: ohrad ju [ženu] vším dobrým PasMuzA 467 cumulare bonis; to [„pletené osudí“] rúchami a smolú tak ohradyla [otec a matka], jakžto tam voda jíti nemohla PasKlemA 65a (~Tisk, pod. ~Kal, uhradila ~MuzA); aby…cierkveného pokojě darem ohrazen byl [volený král] ŘádKorA 39b muniatur; tvého zasloněnie helmem ohrazen [král] ŘádKorA 42b munitus; všecky je [Židy] oděním ohradyl [Juda] BiblOl 2 Mach 15,11 (~Lit) armavit; ježto [Davidova věž] tisíce štíty byla ohrazena ZrcSpasK 15; buoh jiná zvieřata rozličně ohradyl, některá rychlým během, některá ostrými nehty MatHom 89; cierkev svatá obranú spasitele svého jest ohrażena VýklŠal 80b munita est; rozumem má býti jinostvie ohrazeno AlbnCtnostA 4b; právy je ohradil [Karel IV. Nové Město] krásnými ŽídSpráv 359; ║ to jest tak proto ohradil [král], aby se nižádný nesvadil TristB 122a daz wol wolde bewarin zařídil; Fenenna byla dětmi ohrazena BiblOl 1 Rg 2,5 (~Lit) obdařena

4. co/koho (čím, pomocí čeho [účinného]) posílit, podepřít; [víru, učení ap.] upevnit: aby svědečstvem dětinstvie pána našeho Jezu Krista byla ohrazena křesťanská nebludna viera ŠtítSvátA 41b muniatur; tvú duši ohrad [Hospodin] znamením křížě svatého ŠtítBarlB 117 muniendo animam tuam; požíváním kalicha Páně ohrażeni súce JakZjev 30a; abychme také to [učení slova božího] ohradili pomocí modlitby RokJanB 308a; počeli o tom klásti [doktorové] svá vymyšlovánie, aby tudy ten nálezek ohradily a opremovali KorMan 180b; kteří mocí božskou byli ohrazeni a o kalich bojovali BřezKron 389 fulti

5. koho/co (čím, skrze koho, jak proti čemu, proti komu, před čím, ot čeho [nežádoucího]) zabezpečit, zajistit (před něčím n. před někým); [před zlem, nepřítelem ap.] ochránit; [platnost něčeho] zaručit: ohradil [Hospodin] a ostřěhl nás od rozličné diábelské pótky OtcB 190a munivit; aby je [chudé] ohradili [apoštolově] proti hladu ComestK 259a ut praemunirent eos; všěcka učiněnie tvá proti nepřátelóm…mohú býti ohrazena skrzě Krista ŘádKorA 48b esse munitas; však s ty [Hospodine] jej [Joba] ohradil i duom jeho BiblOl Job 1,10 (tak i ost., obhradil ~Card, ohrazdil MamKapS) vallasti; kakť jsú před tiem [aby nepůsobily zklamání] ohrazeny [knihy] ŠtítBrigP 1b; signate sepulchrum ohradte GlosSed 211a (var.: munite sigillis); aby vzdělánie satanovo v nich [pokrytcích] ohrażeno bylo JakZjev 121b; po mužově smrti má každá žena svú čest ohraditi a pojieti jednoho manželského muže PrávSasE 26a bewarn; aby to [rozhodnutí] písmem, dskami i listy našimi…ohrazeno bylo tak, aby žádná strana…pro ti sobě se nezdvihala ArchČ 5,425 (1485); ║ když…pokutu uloženú sú ohradili [„ubrmani“] PrávJihlA 182b stanovili — jur.: to [odevzdání majetku dospělému sirotkovi] týž Bartoš i s svú paní mají zaručiti, ohraditi i ujistiti ArchČ 4,348 (1406); právem ohrazeno jest, že v seznavateli nenie ižádných strán súdu BelA 166a cautum est; notarius…tunc istam habeat cautelam, quod distributa census muniat testibus idoneis ohradil by…hodnými ProkPraxD 38a ♦ ohraditi svú čest jur. [o šlechtici] (proti komu čím) učinit opatření na ochranu své šlechtické cti, zajistit se před (možným) nařčením z jednání snižujícího šlechtickou čest, zvl. vyhradit si právo použít násilí: my čest naši…proti synu jeho [Jiřího] panu Viktorinovi i jeho všem pomocníkóm ohradili sme listem naším otevřeným ArchČ 1,488 (1470); že by na ni sáhl [pan Bušek na Kateřinu] a na jejie děti, své cti proti nim neohradiv ArchČ 9,522 (1490); nemoha toho [páchání škod] déle trpěti, že jest svú čest ohradil ArchČ 10,460 (1493). Srov. ohraditi sě 5 ♦ ohraditi právo komu, čí jur. předem zajistit někomu postup (vyžádáním svolení pro všechny zamýšlené výkony) zaručující podmínky pro zdárný výsledek pře, vyhradit někomu právo užít zamýšleného postupu při jeho vystoupení před soudem: řěčník má jemu [žalobci] právo ohradyti ŘádZemA 43b; řečník…má je [svědky] vésti a ohradye právo před vstúpením svědku každému DubA 7a; ač sě pohnaný na žalobě tak brániti bude a právo sobě rozomně ohradi DubA 5b; Ubislaus non munivit ius suum, quod vulgariter dicitur neohradil práva DeskyDvor 7,170 (1398); ač kto vinný svědky vede a právo sobě ohradil a nejmenuje toho, proti komu jest ohradil, ztratí právo TabOff 271; my právo své ohradivše pod právem výším ArchČ 18,408 (1479 ?)

6. jur. co (komu) vyhradit, vymínit, pravoplatným způsobem předem zajistit: já [„řečník“] ohráziem N. opravenie prvé, druhé i třetie po konšelském orteli zvěděti, jestliže sem to ohradil, jakož právo jest PrávSasD 307a (~A, obhradil ~B) ab ich ez gedinget hab vyhradil-li jsem si to; Úterští v svém orteli jsú to ohradili, jestliže by se které straně jich ortel nelíbil, že se výše právo nezavierá ArchČ 9,472 (1488); to…v té dobré vuoli ohradivše a vymluvivši [Markéta], kamž bych kolivěk…nadepsanú summu zlatých…a statek odkázala a dala, tam a tu aby to vydáno a obráceno bylo ListářPlz 2,364 (1496)

7. co [pochybného] (čím [slovy]) obhájit, obránit (arch.); [skutek, při] ospravedlnit: ačkoli mohl jest [Xerxes] nevinnost svú ohraditi a zapomenutím právu se brániti GuallCtnostK 159; cozkolivěk učinie [někteří mudrci] zlého, vše dóvody ohradye křivými GuallCtnostK 218 munire; ohradiw [Antikrist] svú lež velikú písmy, doktory ChelčPař 163a; dosti ohradijcz slovy při svú TovHád 38a; ona [manželka] po mnohých nových výmluvách a řečech, chtiec tady svú čest ohraditi,…pověděla HynRozpr 144b bewaren

8. co [nenáležitého], koho [nenáležitě jednajícího] omluvit, obhájit uvedením polehčujících důvodu: to [svou nepřítomnost na soudě] by vždy každý měl ohradyti přěd pány podlé starého práva DubA 11b; aby…nás všech před Královú Milostí ohradili [poslové], že odpověd JMti tak dlúho nenie dána ArchČ 1,295 (1446); omluví, ohradi jeden druhého pěkně RokPostB 348; má [nemoc] ohrazena býti [u soudu] takto TovačA 44b; tú cedulí svú neslušnost ohrazenu mieti chtie [poslové] ArchČ 4,153 (1468)

1. co [cestu] (čím [překážkou]) zahradit, učinit neprůchodným, znepřístupnit: opletu cěstu tvú trním a ohradim ji hrází a stezek svých nenalezne BiblPad Os 2,6 (VýklKruml, zahradím BiblDrážď a ost.) saepiam; conclusissent osadili vel ohradili VýklKruml 87b (Jdt 5,1: hor cěsty zavřěli [Židé] BiblPad, osadili aneb… zavřeli ~Praž, osadivše ~Card, ~Lit, obklíčivše ~Ol); všecky k němu [Vyšehradu] přístupy, cesty, stezky ohradili sou [Pražané] BřezKron 433 obstruxerunt zatarasili; ║ cěsta zatracenie… slóve široká, nebo nenie kázní ohrazena MatHom 91 (v obraze) zúžena, stísněna, omezena

2. co [chování] (čím) zamezit něco, postavit hráz něčemu, upustit od něčeho; [strach] potlačit: ten strach svú svatú milostí ohradyl [Ježíš] KristA 94b (HusSvátTN 156b); Ohraze pak své šlechetnosti RadaOtcM 264 (ohradě sě ~P); ║ to ty ohraditi dobře muožeš TristB 46a bewarin zabránit tomu

3. co [nezjevného] čím [smysly, vírou] obsáhnout, postihnout, pochopit: ni sě to [učení o sv. Trojici] čím přirozeným móž dolíčiti ani smysly ohradyti PasMuzA 258 (~KlemA, ~Tisk, ~Kal, KristA 111b); milí králi, jehožto jste veleslavenstvie tu očima neviděli, to jste tvrdú věru ohradyly PasMuzA 86 (~Tisk, ~Kal, obhradili ~KlemA)