odvojiti, -ju, -jí pf. (ipf. odvojovati); k dvój, dvojiti
co (komu) zdvojit, zdvojnásobit, učinit dvojnásobným: odplaťte jemu [městu]… a odwoyte dvakrát viece podlé skutkóv jeho BiblOl Ap 18,6 (~Pad, ~Praž, jie odwoyte ChelčPost 184b) duplicate duplicia; kterýžto [Eusebius] listóv tvých milost odwogil mi jest ProlBiblL 147b (HierPaul 8: ~K, BiblPad, ~Praž) duplicavit; neb nevděčenstvím hřieši jich [farizeů] sú odwogeny LyraMat 88a quasi duplicata; každú křivdičku pilně vyptávají [pyšní]…, aby to odwogili ChelčPost 278b dvojnásobně oplatili; ║ šest sobě spolu shromáždíš tak, aby šestý kobeřec na próčelí střěchy odwogil BiblPad Ex 26,9 (pod. ~Praž, na dvé přehnul ~Card, (~Ol, ~Lit) ut sextum sagum…duplices na dvé přeložil
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
odvojiti (sě), odvojiti, odvojiti sě, -ju, -jíš (sě) dok. zdvojnásobit (se), zdvojit (se)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
odvojiti dok. = zdvojnásobiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.