odr, -a/-u m.
1. odry pl. trámy, nosná stropní konstrukce pod střechou: aby kúpili [řemeslníci] kamenie… i dřievie k odrom toho domu BiblOl 2 Par 34,11 (var. v. nastavovánie) ad commissuras aedificii; commissure odry MamUKA 18b; ║ pro pontibus pavlačě, Odry in muro civitatis SSL (RegBerMis 2, 148b; 1411) trámy nesoucí pavlačové ochozy na hradbách ♦ vinné odry koly umožňující vinné révě pnout se do výše: kterak máš vinné wodry dělati, německy wein hecken ŠtěpMuz 4; kterak máš vinné odry dělati a révie saditi ŠtěpMuz 31
2. kára, vozík: Odr caricum KlarGlosA 2537 (De artificibus); caricum odr MamUKA 17b (srov. Is 66,20 in carrucis: na kárách BiblOl a ost.); cariptum Odr SlovVeleš 90a
Ad 1: srovnání se stsl. demin. odrьcь ‚rožeň‘ naznačuje, že šlo původně asi o kmeny strom(k)ů zbavené kůry a lýka, tj. „odřené“ (I. Němec). Za lat. commissura stč. též lemězovánie. – Ad 2: srov. rus. odr ve významu tělega