ocělový adj.; k ocěl
obsahující ocel: v niež [hoře] jest ruda oczelowa a také jiná ruda CestMil 35b minerae calibis. – Srov. ocělný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ocělný, ocělový adj. obsahující ocel
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.