obářěč, -ě m., dolož. jen obařač; k obářěti
kdo čistí přízi povařením v louhu z popela: přieze colistra, rabún pandrum, vyšévačka suandrum, obruba lacinia, valifer obarzacz, var eferna KlarGlosA 2579 (De fabris)
Lat. valifer snad souvisi s lat. val ‚color cineritius‘ (Du Cange). – K zakončení –’ač srov. Klaretovy formy krajač, pobijač ap.