obtočovati, -uju, -uje ipf. (pf. obtočiti)
1. co [město] čím [zdí] obklopovat, ohrazovat, opevňovat: král izrahelský…zdí obtoċowaſe Rama, aby nižádný bezpečně nemohl vyjíti ani vjíti BiblPad 2 Par 16,1 (var. v. obeždžovati) muro circumdabat. – Srov. obtočiti 3
2. co [loď] otáčet, otáčením uvádět do jiného směru: lodie…obtoczugij sě od malého vesla, kamž brzkost zprávcě bude chtieti BiblOl Ja 3,4 (var. v. obtočiti 4)