1. jur. koho [viníka] (čím [právem]) zajistit, zadržet, zvl. uvězněním: žádajíc na fojtovi, aby ten zloděj obstaven byl NaučBrn 7 (1491); host hostě z cizí země staviti muož…Též také domácí hostě muož obſtawiti TovačA 69a (~B); kterýžto pro vraždu učiněnú člověka mého z Chřepic tu v Němčičkách byl jest právem obstaven Půh 6,338 (1493)

2. jur. [o vymáhající osobě] koho [dlužníka] (čím, na co, k čemu [o právu]) zajistit (právně), aby někdo nemohl volně nakládat svým majetkem zatíženým pohledávkou: obstavila jest jej [židovka dlužníka] právem, pravící, že on od muže jejieho ta dva zlatá vzal a otci dodati jměl NaučBrn 57; Bednáříka…v městě našem na právo obstavili [židé] pro své dluhy NaučBrn 36; tehdy jest Mužík prosil pro buoh, aby jemu Klímka obstavili ku právu NaučBrn 9 (1483); Markvart žid obſtawil právem… pana Václava Královského z Želetavy ArchKol (1495)

3. jur. co [dlužný majetek] obstavit, zajistit (právně), aby něčím nemohlo být volně nakládáno (za účelem prozatímního zabezpečení nároku): jemu [Čeňkovi] jeho penieze v Olomúci na rathauzi obstawila [Kateřina] PrávOpav 1,55 (1451); aby na to obilé farářské v Pozořicích nesahal, neb to kněz biskup právem obstavil Půh 4,517 (1466); že jsú Olomučané dali obstaviti statek nějaké vdovy ArchČ 10,312 (1493)