1. (komu, čemu, proti komu, proti čemu) ubránit se v boji, odolat (někomu n. něčemu): poddati sě jmu [Alexandrovi] nechtiece [obyvatelé Tyru] a obranyty sě mniece AlxH 295; i počechu se raditi [muži], kako by se mohli obranyti DalL 14,30 sich gwern; jeho [ďáblově] velikéj moci vítěžsky sě obranyty a jeho pokušení silně ostáti PasKlemA 194a; muože li se [soupeř] pak mně obraniti [v souboji] TristB 4a irweren; Jindřich vida, že bratru svému nemóž odolati, ani sě jemu obranyty PulkB 211 se…non posse tueri; nikoli sú se proti nám obraniti nemohli AlexPovB 264a; Ježíš…sě políčkovati dal, a moha sě obraniti a je poraziti jedniem slovem HusVýklB 67b; když lev řítil se na něho a on obranil se jemu BurleyMudrC 207a seque ab illo defendit; Frambrgéř…udeřil na soběslavské měšťany…a oni sě jemu obránili ListářRožmb 2,185 (1442); ledva sobě rovnému aneb mdlejšímu mohl by se obrániti AktaBratr 1,310a; když srozuoměl [Racek Kobyla], že chce [král Zikmund] k němu šturmovati a že by se neobranil LetKřižA 19; jestli by jeden člověk bojoval pro jednu ránu a onen by se obranil tomuto Žilin 111a vichtet jener sige; všem těmto nepřátelóm svým se jest obránil [král Jiří] ArchČ 4,480 (1474); ║ tehdy rozhněvav sě král Nabuchodonozor proti všěm zemiem, přisáhl jest…, že sě chce obranyti těm krajinám BiblOl Jdt 1,12 (sě…obraniti proti těm ~Card, ~Lit, pod. ~Pad, že se chce pomstiti ~Praž) quod defenderet se že mocí uhájí své nároky; leč by sě ohradil [člověk] silnú věrú a nadějí, a trpelenstvem a pokorú sě obranyl ŠtítVyš 20a nisi…se defendat (fig.) se zaštítil

2. [o obviněném] (čemu n. čeho komu n. proti komu) obhájit se, prokázat svou nevinu (z něčeho proti někomu): tomu [půhonu] jsem sě právem obránil Půh 1,150 (1406); chci ukázati úředničími knihami, kde mě pohnal [Přech z Trmačova] a kde jsem se obránila nálezem panským Půh 2,78 (1407); poněvadž Ješek lonským póhonem obránil se jistiny Půh 1,313 (1409); by pak i při obdržel [pohnaný] a se jí obranil TovačA 46b; Wobrani li se pohnaný ZřízVlad b3b si reus victor fuerit; než mohú li jeho [chromého člověka] poručníka pokázati, obrani se sedáním, tak že on je prvé nařkne a neškodí jemu k jeho právu nic PrávSasE 46a weret aber her sich mit kemphen; a on [Pešík] se jest právem obránil proti nim [proti Janovi a Jindřichovi] k své ruce ArchČ 37,436 (1456); komu se obrání [strana při sporu] ArchČ 37,884 (1461); aby on [král Jiří] snad neobránil se [proti sesazení] kompaktáty odvolanými ArchČ 20,544 (1467)

3. čemu, čeho, ot čeho, aby…[pokušení, nutkání] ubránit se, odolat něčemu, nenechat se ovládnout něčím: obranil̇ sem sě, abych mu toho neřekl OtcB 71a (obranil sem se toho ~E) repugnavi; nemože se snu obraniti [lupič] OtcD 24a (odjieti ~B); dáním síly, jíž bych sě hřiechu mohl obranyty Aug 8a; ovšem by sě žádostiem svého těla obranyla [duše] MatHom 358; rozpuštěnie mysli přicházie…ze zlého obyčěje, když sě nesnaží jemu obrany (m. obranyty) ŠtítVyš 80a; quia cuilibet peccato homo potest…resistere obranyti sě sine fuga, sed luxurie non, nisi cum fuga HusBetl 2,46; po svých žádostech nechoď a od své vuole obraň se TovHád 23b

4. komu, čemu, čeho, ot čeho [nežádoucího] ochránit se před někým n. něčím; komu zbavit se někoho; čemu uchránit se, vyvarovat se něčeho: jú [radou] ste sě hanby obranyly DalC 22,31 (hanbě ~L, ste sě hanby odvážily ~Cr) ir euch vor schandin habt gewert; ta dva pány jesta se za knězem jezditi a kněz se nemože obraniti DalL 85,34 (sě…opraviti ~V, ~C); viem, že jie [paní] oni [rádcové] nebudú moci dobyti a skrze to chci se jim obraniti TristB 19b odolám jejich naléhání; obranyſſ sě šibenici PodkU 434; že jě [děti] odvedeš žebránie a chudoběť sě obranye KatoVít 65a; kterak tak malým oděvem mohl by se obranyty [František] od ostrosti zimnéj studenosti Frant 28a se…tueri; ani Vaše Jasnost, ani oděnci…nemuožete se bluchám…obraniti ŽídSpráv 50; ten muž má jemu [pocestnému] pomoci proti všem…, že se jim obrani nespravedlivosti a kvaltu Žilin 138a daz er sich ir wereunrechter sachen und gewalt že se obrání před jejich zvůlí

5. čemu, čeho, aby…zabránit něčemu, zamezit něco: pakli by kto co na nás dobyl otcových dluhóv právem a my sě tomu nemohli obrániti, toho mámy spolu uplacovati i zaplatiti ArchČ 2,317 (1384); že malé věci nemůžem se obrániti, jedné bleše, aby nás nekousala HusSvátTN 190a; však by se lidí mnoho sběhlo, ješto by takové se škody [zapálení města] obránili ArchČ 7,323 (1468)

6. čemu, čeho [o ději] odmítnout něco: svatý Damian, když sě jejiej [ženy] prosbě obranyty nemohl…, ten dar přijal PasKlemA 209b (var. v. obrániti 7); i zali móžem sě obranyti božiej vóli ComestC 53b protivit se; odžene [špatný člověk] z srdce radu dobrú, obrani se božie milosti i strachu božieho hněvu nedopustí v srdce Štít UK XVII C 16,196b ♦ obrániti sě póhonu jur. odmítnout přijetí obžaloby poukazem na její nenáležitost, odvrátit žalobu: p. Herart nemá tomu póhonu odpovídati a toho se pomluvú obránil Půh 1,384 (1412); dva pány urozená posláni býti mají [ke králi s oznámením půhonu]; pakli lechčí k Jeho Milosti se pošlí, obranie se [král] póhonu TovačA 26a; v tej každéj pomluvě odporník muož se póhonu neb žalobě obraniti TovačA 41a; ačkoli by se mohla [paní Johanka] póhonu tomu obraniti PrávOpav 1,119 (1478)