1. co [těžkého, často v obrazech] (komu) ulehčit, učinit lehčím: to vše, což v korábi jměli, chtiece oblehczity, u moře sú uvrhli BiblDrážď A 27,18; Oblehczi břiemě, ješto jest na ny vzložil otec tvój BiblCard 3 Rg 12,9 (~Ol, ~Lit, lehčějšie učiň jho ~Pad, abych jim polehčil jha ~Praž) levius fac iugum; dievka svatá nohu, jížto stáše na diáblu, oblehczy PasMuzA 321 sublevavit nadhlečila, nadzvedla; maličko nám břemene [roboty] oblehczzi BiblOl 2 Par 10,4 (polehči ~Lit, ~Pad, pod. ~Card, ~Praž) paululum de onere subleva; ten, ješto z lodie vymietá drahé kupectvie, chtě oblehczyty lodí, aby nepotonula LyraMat 66a alleviare; jho milosti… oblehczylo by těžkost břemene ŠtítSvátA 98b; aby jemu [vězňovi] oblehcżyli okovy SolfA 138b; ║ neboť sem…mnoho těžkostí na sobě snesl, jež bych již rád… svého tělesenstvie byl oblehczen PasMuzA 15 (z svého tělesenstvie byl oblehczen ~Kal, byl vyvlečen ~Tisk) vellem…isto gravissimo indumento spoliari (fig.) byl zproštěn

2. co [obtížného], ojed. čemu (komu) ulehčit, učinit méně obtížným; [strádání] zmírnit; [„práci“] usnadnit: jako trud našie cěsty chtiec oblehcziti OtcB 36a levantes; až tu bolest, jižto pro smrt mateřinu měl [Izák], oblehczi ComestC 32a (té bolesti… zapomenul ~K) ut dolorem…temperaret; některá ta obtieženie [daňová] oblechczena jsú PulkB 157 sunt… alleviata; ta milost oblehczi jima [manželům] mnohú práci ŠtítMuz 22b; ať by ten olej oblehċil lékařstvie jiného šťpavost ŠtítOpat 196a; zákon…oblechczen jest ŠtítBrigP 78b mitigabatur; na lbech dětí budeš moci oblehcziti úraz a přielišnost hlavy olejem LékSalM 427 removere laesionem; ktož jeho [Boha] sladkosti okusiti mohú, těm někdy promění vodu u víno, že jim práce jich robotné v pokušeních oblehcženy bývají ChelčPost 40a; toť velmi oblechczi bolestem na vaší smrti ŽídSpráv 121; jinéť obrany pravé položené stěžka spomohú…, obtieží, ale neoblehcżije VšehK 36a (neobleví ~B); zápověd kostelní na panství a v krajině téhož pána z Rožmberka položenú též vyzdvihne a oblehčí [legát] ArchČ 7,304 (1467); ║ všucknu posteľu jeho oblehczil si v nemožeňú jeho ŽaltKlem 40,4 (obrátil jsi ~Wittb, ~Pod, BiblPad, zpřevracel ~Praž, obklíčil si ~Ol, zčičral s ŽaltKap) versasti zpříjemnil jsi načechráním; protož slušie každému odpočinúti a své úsilé oblehcziti OtcB 77a relaxare rigorem polevit v úsilí

3. co/koho, čemu/komu [o lidech, duši, srdci ap.] ulehčit, poskytnout úlevu, ulevit něčemu n. někomu: neroď více plakati…, Oblehcżiż již své útrobě DivKlem 164b (363); svatý duše, …ráč nám oblehczyty, abychom otdechli ModlMil 1b; tiem [postěžováním] sobě oblehczy na srdci AlbRájA 4b mens quandoque alleviatur; oblehczy asa málo srdce zamúcené OrlojK 395; Oblehczzy své svědomí Frant 69a exonera; protož papež…má svému pánu ciesařovi z toho zemského obtieženie… pomoci…a na tom ciesařovi oblehċiti JakVikl 210a; těžkú hlavu obměkčuje [routa] a oblechczy LékFrantA 135a; aby…našich hor těžaře oblechcžili [urburéři] na nákladiech ztrav PrávHorS 125b relevent; defatigo…est a fatigacione aleviare Oblehcżiti VodňLact aa7a; ║ lajna prstí přikryješ na tom miestě, na kterémž jsi oblehczen BiblCard Dt 23,14 (~Ol, ~Lit, pozveden jsi ~Pad) quo relevatus es sis ulevil (vykonáním tělesné potřeby); ochotíš li tento lid i oblechczziſs slovy milostivými, budeť tobě slúžiti BiblOl 2 Par 10,7 (var. v. oblahoditi 2) si… leniveris eos nakloníš-li si jej

4. co [skutek] (komu) zlehčit, učinit méně závažným; [něco hodnotného] znevážit (kniž.), uvést v nevážnost; [o knězi – hřích] vzit na lehčí váhu, shovívavě posoudit: sobě sú nepočítali toho za hřiech za veliký, mnějíce, by bláznivý a bludný jich slib jim hřiech oblehczil, vel sic nebyl obtiežen HusManžV 115a; pochlebenstvie mi hřiechu nic neoblehczí, ale viece mě raní HusPostH 164b nezmírní, neoslabí; nebo což jeden doktor tuze napomíná vo chudobě kněžské, že nemají zbožie mieti, to druhý všecko oblehcży zase, že mohú mieti ChelčBoj 422b; anť to hned vymlúvá, oblehczi sobě RokLukA 106a; pro hříchy smrtedlné slova neřkú [kněží], ba ještěť se zasměje nejeden bídník, svatokupec, a oblehczij, ba i pomuožť RokPostB 337a; deprecior…, id est de precio aufferre, deprimere, vilificare sraziti, umenšiti, oblehcżiti VodňLact aa8a; nechtiece také té svobody, kterúž jest král…na již psaný duom uvedl, nikoli oblehčiti TeigeMíst 1,399 (1492); ║ aby strana, jenž při vede, oblehcżena byla v svých dóvodiech BelA 166a aby se její důvody staly neprůkaznými; jestliže VMt to [příkoří] oblehčíte, budeť se toho viece lidem VMti dieti ArchČ 14,217 (1472) přehlédnete, necháte bez zákroku (srov. oblehčovati 4). – Srov. pozlehčiti, zlehčiti