obhrada, -y f.; k obhraditi
ohrada, ohrazení: maceriam eius obhradu [vinice] ŽaltGlosKlem 79,13 (ohradu ~Wittb a ost.)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obhrada f. ohrada, ohrazení (
v. též ohrada)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.