obdŕžěti, obdržěti, -ěju, -ie ipf. (pf. obdržěti)
co [abstraktního] dostávat, obdržovat (kniž.), získávat něco, dosahovat něčeho: skrzě přijetí té svátosti duostojné obdrziegij lidé odpuštěnie všem hříchóm OtcE 66b (~A, obdržievají ~B, ~D, obdržují ~C) credentibus detur
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obdŕžěti, -ěju, -ieš, obdržievati, -aju, -áš ned. dostávat, získávat; dosahovat něčeho; vítězstvie obdržievati dosahovat vítězství, vítězit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.