bliz, původně subst. blizъ (kmene -ŭ), propinquitas, Nähe; dochováno ve výrazích adverbiálních stsl. blizъ, blizu, izъ blizu, a stč. o-blizu = v blízkosti, na blízku: neotchodi ote mne, nebo smutek o-blyzu jest tribulatio proxima est ŽWittb. 21, 12; odtud i obliz prope, v. t. — Akk. bliz pův. blizъ, kladený v určení příslovečném, klesl v adverb.bliz = blízko, prope, nahe, matené někdy s kompt. blíže a měněné podle toho v blíz, blíž a blíže. — Bývá ve spojení se slovesem býti, ve rčeních jsem bliz atd.: bliz jest den zátraty iuxta ŽKlem. Deut. 35, blyz jest den ŽPod. tamt.; bliz buď hospodine prope ŽWittb. 118, 151, ŽBrn. tamt.; že j’ blijz hospodin Štít. ř. 226a; jest tu blyz Eufrates řěka AlxH. 1, 19, AlxV. 1188; s druhé strany tu blyz stáše bratr Filotóv AlxV. 1644; smutek blyz jest proximus ŽPod. 21, 12; město jest tuto blyz iuxta Mus. Gen. 19, 20, jest město malé tuto blíz Kladr. tamt.; a by tu tak bliz les nebyl, ijeden z mužóv živ by nebyl DalC. 10; což jich (králův) bylo blyz i vzdáli Kat. v. 4; (jižto) neb podál sú neb blyz Mus. Deut. 13, 7; vězte, ežť juž blijz královstvie božie Krist. 84a; blijzzt jest veliký den súdný Štít. ř. 97a; nikdy nebyl tak blyzz den súdný, jako již jest t. 66a; neb přídeť to a blijzzt jest, ež nic viece nebudem moci zaslúžiti t. 66b; blizt jest má bieda a čticě Kruml. 342a; blizt jest zahlazenie města prope erit Ol. Tob. 14, 6; jedno knieže bliż tu bieše Baw. 154; blyż odtud bieše některaký pústenník GestBř. 32a; bliz prope Prešp. 977; — ve spojení se slovesem jiným: ijedenť ku poznání pravdy tak blijzz nepříde jako ten Štít. ř. 24a; Ojieř přistúpi blyz a vzdyšě DalC. 83; židé strachováchu sě přiblížiti bliz prope accedere Ol. Ex. 34, 20; on lid hlúpý poče se báti a bliż tu nesmieše státi Baw. 71; — ve výraze bliz čeho, s gen., kdež bliz béře se za předložku: tu blyz sebe stáchu dvojě vojě AlxH. 4, 27, juž blyz sebe stáchu AlxV. 1281; (Maria) uzřě dva anděly bliz sebe Hrad. 31b; (císař) káza všem svým rádcém, což jich blyz sebe vědieše, k sobě sě přibrati Kat. v. 1402; (mužie) blyz gych (dívek) hrad postaviti chtiechu DalC. 11; když Radislav blyz knyezye Václava bieše t. 28; (král) hrad blyz Myſſnye postavi t. 50; jakž bliz uoſtrowa biechu Pass. 339; ijednoho stvořenie tělo nenie tak blyz boha jako mé BrigF. 43b; bliz bojúcích jeho prope timentes eum ŽWittb. 84, 10; — dále ve výrazích bliz ot čeho: stáše také blyz ot toho zástup vévody jednoho AlxV. 1666; přišed do města blyz od toho dvořišče Krist. 52a; svatá Katerina bieše bydlem blyz od toho chrámu Kat. v. 1159; kady štěstie běží, tuť vždy bliz bývá od ṅeho neštěstie Tkadl. 1lb; viděl jest stojiece tři mužě blyz ot ſebe prope eum Mus. Gen. 18, 2; na jednéj hoře blyż od ráje Comest. 17a; bieše blijż od té vlasti ostrov veliký Troj. 185a; — bliz podlé čeho: cedrové blyz podle wod prope aquas Mus. Num. 24, 6; — bliz u čeho: blyz u Prahy na jednéj nivě DalC. 21; bliz u počátka mého čtenie Pass. 280; bliz u rovu Hrad. 28b; bliz u brzeha ŠtítBud. 200; blyz u myeſta iuxta oppidum Mus. Gen. 33, 18, blyz u ſtudnycze prope fontem t. 24, 30; stavěj v dole, bliz u vody NRada 1647; ktož u nie (věže) blyz ſtal Comest. 22a; — bliz čemu: bliz jest hospodin všěm prope ŽWittb. 144, 18, ŽKlem. tamt.; bliz jest hospodin bojiúcím ho prope timentes eum ŽKlem. 84, 10; bliz jest hospodin všěm vzývajiúcím jej prope est t. 144, 18; bliz jest hospodin těm, jižto prope est iis t. 33, 19; — bliz při čem: ne tak brzo vesl dosěhú, až běchu blyz při břěhu AlxV. 576; — bliz k čemu: juž blyz Saraceni běchu k městu AlxV. 1372; jsúc blyz ku porození Comest. 14la; žena blyz k smrti byla Otc. 86a; (muž) ve dvadceti letech bude bliz k ſmrti LékA. 157b; — bliz pod čím: Blys pod jeho dvorem Mast. 418; — v údajích příbližných: když Apollon s svú královnú bliz k roku bydlil Apoll. 137b; bylo jest s ním bliż ke čtyřem stóm mužiev Ol. 1. Reg. 22, 2; blyz k ſſeſty ſtom mužóv quasi t. 13, 15; ṡlo jest za Davidem blizie k cztirzem ſtom quasi Lit. 1. Reg. 25, 13; (Darius) blyz jmějieše tisíc buvolóv AlxV. 2273; ten každý na svú ruku člověkóv blyz do sta zabi t. 1640.