ˣněmka, -y f.; k němý
gram. neznělá souhláska, souhláska vyslovovaná bez znění hlasu: vocalis hlása, liquida rozmek, muta nyemka, consona zvučná KlarVokF 15 (De grammatica; němá SlovKlem 1a)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
němka, -y, fem., němá, eine Stumme: nyemka muta Jg. v Hist. literat.2 str. 60 z rkpu mikulovského.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².