nosatý adj.; k nos
1. [o člověku] nosatý, mající dlouhý n. jinak nápadný nos: nasutus noſaty SlovVeleš 104a; symus piknosý, aquilinus noſſaty Slov KapPraž O 32,10a; sami se toho nechtie prstem dotýkati, i ti noſati preláti ChelčBoj 424a (expr.)
2. jm. osob.: já Míka, syn Hanusa Nosateho ArchPelhř 23a (1449)
3. [o lodi] opatřený zobany, mající dlouhé zobce na přídi a na zádi: liburna noſata lodí SlovOstřS 89; liburna noſate aut rohaté lodie SlovKlem 60a
Ad 1: za lat. aquilinus stč. též křivonosý