nečitedlný v. nečtitedlný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nečtitedlný adj., též nečitedlný; k čísti
nespočetný, nesčetný, nesčíslný, velmi početný: spatř svýma očima to necztytedlne mnoství svatých OrlojA 43a (neczitedlne ~K, nezčitedlné ~B) innumeram; v pekle zatracených jest dým a oheň nezhasily…, zima nevypravená a smradové bez čísla, necztitedlni ZrcSpasK 62. – Srov. nečtený
Za lat. innumerus stč. též mnohý, neskrovný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nečitelný, -čitedlný nečitedlný, adj.,
nesčetný, unzählbar: spatř svýma očima to neczitedlne množstvie svatých
Kruml. 393b. —
nečitelný z
nečutelný v. t. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nečutelný, -čutedlný nečutedlný, -čitedlný nečitedlný, adj. — Nechápající, nevnímavý, necítící, unempfänglich: (křest nyní) se neděje v lidech rozumných, ale v dětech ovšem neczitedlnych smysla ChelčPař. 176b; (samo pokřtění bez křesťanského vychování) nemohlo jest jich (děti) činiti účastných Krista podlé jich nevědomie a neczitedlne hlúposti t. 179b; mrtvost přílišná jest v lidech, že sú nečitedlnij učiněni božských věcí ChelčPost. 150a; insensibilis necżitelny, kto nečije Lact. 88b. — Smyslem nevnimatelný, nepozorovatelný: jest duch bóh nevidomý a neczitedlny ŠtítPař. 2a, 3b; tělo Kristovo podstatné a bytné jest v svátosti oltářní, ač ne tělestně a hmotně, ale v duchovní zvláštnosti neċitedlne ChelčRepl. 5b; to milování boží velmi jest necžytedlnee a nevážné v lidech ChelčPost. 150a; též i úmysl tvrdý dna hřiechuov necžitedlnych a nedomněných mnohokrát zlámá t. 246b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nečitedlný (čtyřslab.) adj. nevnímatelný, nepostižitelný smysly; necítící, nevnímající; neschopný pochopit, nechápavý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nečite(d)lný, nečitelný, nečitedlný adj. = necitlivý, necítící; nepozorovaný, necítěný; — nesčetný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.