|
|
|
nesmysleti, nesmysliti, -šľu, -slí ipf.; k smysleti, nesmysl 1. být bez rozumu, nemít lidský rozum: nebo bylo jemu [králi]…jako volu neſmyſlety, jako volu seno jiesti AlbRájA 6a (~B, ~C, ~K, ~M) 2. nerozumně (nemoudře, pošetile) smýšlet, nebýt soudný: jižť staří neſmyſle, co chceš dotud otce neb mateře poslúchati nebo kněží? A ty sám lépe rozumieš a vieš, co máš činiti a co má býti ŠtítMuz 111b; jestli že tak rozumieš [Mojžíši], zajisté že dosti neſmyſliſs a nemohuť trpěti tvé múdrosti v takém bludu BelA 158b sic sapis…verum desipis; pohřiechu zěvně blúdíte…, na mú vieru neſmyſlite Pís Vídeň NK 4557,238a nemyslíte správně; zajisté neſmyſliṡ, ač mníš, by pro ten skutek nepořádného korunovánie měl [Zikmunde] býti králem České země právě nazván Budyš 16a equidem non sapis, sed desipis; mnozí rodičové, dokudž mají v plenkách děti…, nosíce je k božímu stolu, s nimi zároveň neſmyſlecz spolu NaučRod 507; disipio…est de sapiencia exire Neſmyſliti VodňLact aa8b 3. nebýt při smyslech, pomást se na rozumu, být pomatený: nebť to bývá, učiniec slib takový v nemoci, řkú [panny a vdovy] pak zhojiec sě: To sem neſmyſlecz slíbila, a nesdrží slibu ŠtítMuz 8a; mní [pomatený člověk], by ti neſmyſlely, ješto smysl mají ŠtítSvátA 122a; dementare neſmiſlety SlovOstřS 130; ║ desipere neſmyſleti SlovOstřS 130 bláznit Ad 3: za lat. desipere stč. též blázniti, nemúdřě činiti (SlovVeleš 93b) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesmysliti, -šľu, -slíš, později též nesmysleti, -sleju, -sléš, impftiv.; denominativum ze subst. smysl. — Nechápati, nerozuměli, nicht verstehen: neſmyſliſs tomu, co je božie vuole Comest. 235b; neſmiſlis toho non sapis Koř. Mark. 8, 33. — Nerozumně mysliti neb jednati, blázniti, vernunftlos denken, handeln, sein: neſmyſlis dospěle, slúžíš diáblóm Kat. str. 78; to sem nesmysléc slíbila ŠtítV. 18; (bylo jemu) jako volu neſmyſleti a jako volu sěno jiesti Kruml. 130b; starcové neſmyſlee a bláznie Hrub. 137a; blázniti a neſmyſliti Blázn. 137a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesmysleti, nesmysliti, -šľu, -slíš ned. být bez rozumu, nerozumně smýšlet, nebýt soudný; nebýt při smyslech, být pomatený Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesmysliti, nesmysleti nedok. = nechápati, nerozuměti; — nerozumně mysliti neb jednati, blázniti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|