|
|
|
nerozumnost, -i f., též nerozomnost; k rozumnost, nerozumný 1. nerozumnost, nedostatečná schopnost rozumové úvahy n. poznání, rozumová omezenost: že o nich [nebeských věcech] Pán zatajil řieci ne pro závist, ale pro nerozumnoſít a pro nevěru lidskú, že jsú nebyli hodni slyšeti o nich ChelčPost 166a; byv [člověk] jako hora duchu vysokého a chytrého a někdo hlúpé nerozumnoſti a hovadný v zlosti AktaBratr 1,144a; ║ potissima autem causa, ad quos revertitur, est magna insipiencia circa divina veliká nerozumnoſt Rok Muz XII D 3,229a nevědomost, zabedněnost 2. nemoudrost, pošetilost, bláhovost: tu bieše nemúdrost veliká a nerozumnoſt Tristramova všeliká TristB 87b daz was eine gróze tumheit; uče jeho [prosebníka] o nerozomnoſty prosby jeho LyraMat 41b de irrationabilitate; též i podnes jsú jiných mnoho nerozumných a nesmyslných a zpupných, jenž v tej nerozumnoſty, v tej nesmyslnosti, v tej zpupnosti nás znáti nechcie TkadlA 11a; přebývajíce [lidské duše] v hovadství tohoto života, ješto mnoho v sobě mají zlých milostí tělesných, pečlivostí, roztrháme, zaneprázdnění, nerozumnoſtij ChelčPost 125a; kterýžto [list] ne z zanedbání a z jaké jich nerozumnosti ztratili [měšťané] CJM 4/2, 378 (1499) z lehkomyslnosti 3. čeho, k čemu nerozumění, nepochopení něčeho: v těch slovích Čtenie oznamuje nerozumnoſt učedlníkuov k těm slovóm; protož sú o to mluvili mezi sebú, co by ta řeč mienila ChelčPost 125a; Pán, zpraviv učedlníky při nerozumnoſti slov svých, pověděl jim ChelčPost 126a. – Srov. nerozuměnie Srov. nerozum Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nerozumnost, -i, fem., nerozumění, Nichtverstehen; pol. nierozumność nemoudrost. — Pán, zpraviv učedlníky při nerozumnoſti slov svých, pověděl ChelčP. 126a, n. čeho = nerozumění čemu; — čtenie oznamuje nerozumnoſt učedlníkuov k těm slovóm t. 125a, n. k čemu = nerozumění čemu. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nerozumnost, nerozomnost, -i f. nerozumnost; nemoudrost, pošetilost, bláhovost; (čeho, k čemu) nerozumění, nepochopení Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nerozumnost f. (čeho, k čemu) = neporozumění (čemu) Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|