nepróvodně adv.; k nepróvodný
neprůkazně, bez důkazů: jakož Jindřich jiraví, že by sestry díl vzaly…, ony na tom nepřestávají, neb to mluví (-vie ed.) [Jindřich] nepróvodně, i žádají od věrného práva, má li jemu to věřieno býti NaučBrn 172. – Srov. nedóvodně 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nepróvodně, adv., bez důvodů, ohne Gründe: to mluvie (Jindřich) nepróvodně Tkač. 172 (XV. stol.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².