|
|
|
nepravedlný adj., s prep. též ne na pravedlné; k pravedlný 1. nedobrý, nešlechetný, zlý: neprawedlny vstali jsú na mě ŽaltWittb 85,14 (var. v. nepravý 6) iniqui (zpodst.) 2. relig. nespravedlivý, hříšný: ež si ty neprawedlni, svých všěch činóv jěšitný PasMuzA 419 (nespravedlný ~KlemA, ~Tisk, nespravedlivý ~Kal) iustus non es; déšč jde na pravedlné i nenaprawedlne KristA 39b (srov. Mt 5,45 super iniustos: var. v. nepravý 7; zpodst.); nepokládách před očima mýma věci neprawedlne ŽaltKap 100,3 (nepravé ~Wittb, pod. ~Klem, ~Pod, nespravedlné BiblOl, ~Lit, nespravedlivé ~Pad, pod. ~Praž) iniustam; nepřilnulo ke mně srdce neprawedlne ŽaltKap 100,4 (křivé ~Wittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, nepravé ~Praž, zlé ŽaltKlem) pravum Srov. nepravý Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepravedlný, adj., nespravedlný, ungerecht; stsl. nepravьdьnъ iniustus. — Déšč jde na pravedlné i nenaprawedlne Krist. 39b; nepokládách přěd očima mýma věci neprawedlne iniustam ŽKap. 54b (100, 3); srdce neprawedlne pravum t. (100, 4). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepravedlný (čtyřslab.) adj. nedobrý, nešlechetný, zlý; nábož. nespravedlivý, hříšný: déšč jde na pravedlné i nepravedlné Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|