nenávistničí adj.; k nenávistník
[o ruce] patřící nenávistníkovi: i spasil jě [Bůh Židy] z ruky nenawyſtnyczie i vykúpil je z ruky nepřátelské ŽaltPod 105,10 (nenávistníkóv ~Wittb, BiblDrážď, nenávistivých ~Lit, nenáviďúcích ŽaltKlem, nenávidúcích ~Kap, nenávidějících BiblOl, těch, kteří sú jich nenáviděli ~Pad, pod. ~Praž) odientium
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nenávistničí, adj., nenávistnický, protivníku, der Hasser; spasil jě z ruky nenawyſtnyczíe odientium ŽPod. 105, 10.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nenávistničí adj. patřící nenávistníkovi, nenávistníkův
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.