|
|
|
nekľud, -a/-u m.; k kľud 1. (čí [člověka]) neklid, nepokoj, znepokojení: hanba i hoře tvéj zemi i všemu lidu od Tristramova neklidu TristB 57b (~S): homo, si aliquem ferventer diligeret, exspectat eum, tunc non habet quietem in corde suo, sed nunc exspicit illum, nunc ad unam camnetam, nunc ad alium locum vrtí sě, et talis neklyd srdce jeho facit ille amor PostGlosMuz 74b; aby sě toho nedopúštěli, jímžto by svým vyšším a sobě neklid učinili DubE 114b (~A, ~B, ~C, ~D) své…a sebe znepokojili; klidným lidem neklid činí [Zikmund] Budyš 76b; ║ tvá hlava bude sťata…žalostivě na odivu dle neklydu všemu pohanskému lidu LegKat 3210 na postrach, pro zastrašení. – Srov. nekľudnost 2. nepokoj, porušení míru, rozbroj, válka: že sě vybrav [Alexander] s málem ľuda hi pojměv mnoho necluda, svú věcú tak snažně pílil, až sě jmu veš svět pochýlil AlxB 223; proč jest mezi námi tento veliký neklid vyšel RozmlVácl 78; tehdy Čechové a Moravané…takových útokuov násilí a ukrutenstvie déle snésti nemohúce, šik odporně zdvihli jsú proti nim [proti nepřátelům], takovým nekliduom statečně odpierajíce LetKřižA 228 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nekľud, -i f., též nekľuda, -y f.; k kľud 1. čí [člověka] zuřivost, zběsilost, vztek: ana poče [Kateřina]…křesťanskéj vieře učiti svú všu čeled i své lidi. Tehdy Maxenc z svéj neklydy vzvědě, že v těch zemiech množstvie křesťanstva…, i káza dobyti všeho LegKat 1120 2. bouře, smršť, živelná pohroma: ež ten hrom i ta nekluda toho pohanského ľuda čtyři tiśúce na smrt zabi LegKat 2892; a z niej [peci] sě plamen vyrazí čtyřidcát loket nade všě lidi i zežže v litnéj neklydy ty všecky, ješto tu biechu LegKat 2913 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nekľud, -a, -u, masc., oppositum ke kľud, opakokladným významem negace také boj, postrach. — (Alexander) pojměv mnoho ne cluda, svú věciú tak snažně pílil, až sě jmu veš svět pochýlil AlxB. 6, 9, boje; tvá hlava bude sťata žalostivě na odivu dle neklydu všemu pohanskému lidu Kat. v. 3210, na postrach. — Srov. nekľuda. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nekľud m. neklid, nepokoj; porušení míru, rozbroj, válka Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nekľud, -i, nekľuda f. zuřivost, zběsilost, vztek; bouře, smršť, živelná pohroma Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|