1. nekonečný, trvající bez konce, věčný: poď k nám [do pekla], duše zlořečená, plovúc v smrt nekonecznu ŠtítBrigP 75a ad perpetuam mortem; a poňavadž tehdy jest veliký a nekoneczzny buoh,… má člověk bez konce mučen býti Astar 147a infinitus (?); nevážíme nekonecżne chvály více než časné, hubené, kratičké HusSvatokup 187a; to, což nekoneċné jest, nemóž poznáno býti BurleyMudrC 196a; proč zatracenci trpí a jakú nekonecznu bídu BechMuz 44a; infinitus…, cuius mensura non habet finem Nekonecżny VodňLact L7b

2. nekonečný, nemající hranic, nesmírný, neskonalý: jakož proti věčnému bohu a nekoneczne moci, múdrosti, dobrotě a spravedlnosti hřěšili, takež tam věčné muky a nekoneczne správně trpěti mají ŠtítVyš 85b qui in Deum infinitum peccaverunt, in infinitum…crucientur; v požívaní věčném té rozkoši nekoneczne ŠtítVyš 52a aeternae; u veliké hubenstvo nekoneczne ŠtítBrigP 89a; bláznóv nekoneczny jest počet HusZrcM 51b (Eccl 1,15 infinitus: neskonané BiblDrážď, ~Ol, pod. ~Lit, nečíslný ~Pad, bez čísla ~Praž)

3. jur. nikoliv konečný, předběžný, nedefinitivní: úsudek…jestiť dvój: jeden slóve mezimluvný a nekoneczny, druhý slóve konečný PrávHorM 52b alia enim est interlocutoria, et alia definitiva, mit undersprechen ader czwischen teidingen; mezimluvný úsudek…bývá vydán mezi počátkem pře a skonáním o leckterýs kus…a na to bude nález, tenť slóve nedokonalý neb nekoneczny; neb přední při konce nečiní PrávHorM 52b; skrze úsudek nekoneczny PrávHorM 54a (mezimluvenie ~S, úsudek mezimluvný ~T) per interlocutoriam, mit mittelurteil und czwischenrede; interminus…, id est sine termino existens vel mediator, quasi inter duos terminos Nekonecżny neb smlúvce, smírce VodňLact M1b. – Srov. mezimluvný, nekonalý 2

4. přesně nevymezený, neurčitý, mlhavý: naše liť [Jiřího z Poděbrad] jest rovnějšie a konečnějšie podávánie, čili oni [stoupenci Oldřicha z Rožmberka a Oldřicha z Hradce] nekonečného podávajíc svú vinnu na nás uvésti chtie ListářRožmb 4,21 (1449); kdyby tebe kdo tázal o božím těle, co věříš, ať tebe z prvního slova nepřevede v druhé, nekoneċné…; druhé slovo bohu poruč AktaBratr 1,236a; proti našemu [Jiřího z Poděbrad] rovnému a spravedlivému a konečnému podání odpověd učinili sú [panská jednota] velmi nerovnú… a ovšem velmi nekonečnú ArchČ 4,151 (1467); ježto my [Jiří z Poděbrad] pak na takový nekonec [jednání], neřku od zámku jako již dobytého odtrhnúti, aby čehož sú mocí retovati nemohli, již slovy barevnými a nekonečnými své vuole dosáhli [panská jednota], protož i přímiří, i všech tadinkuov nekonečných jest úmysl náš se vystřieci ArchČ 4,151 (1467) všech jednání nevedoucích k cíli; nikdy mi nedá listem odpovědi, než ledacos mi otec jeho vzkáže nekonečného ustně ArchČ 1,237 (1469); téměř že všickni svědci…zemřeli sú a mrú, bude liť ta věc na dalším a nekonečném odtahu státi ArchČ 5,448 (1493)