nedovtip, -a/-u m.; k dovtípiti sě
♦ z nedovtipa, v nedovtipě znenadání, nenadále, neočekávaně, nepředvídaně: že bez člověčího volání z nedowtipu všichni po malém času podlé jeho žádosti, božskéj milosti zpósobem, ne bez jich divení spolu se sešli Frant 16b ex insperato; když se nevystřežeš, svým nepřáteluom w nedowtipie podnikneš PasTisk F31a (v nedojiepie ~MuzA, ~KlemA, v nenadále ~Kal). – Srov. nedovtipně
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nedovtip, -a, -u, masc., nenadání, Nichtvermutung: svým nepřátelóm w nedowtipie podnikneš Pass. tištěné proti w nedogyepie Pass. 561; z nedovtipu se sešli EvOl. 162 (Jir. mor.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedovtip m. nenadání: z nedovtipa, v nedovtipě znenadání, neočekávaně, nepředvídaně
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.