|
|
|
nebrzo, nebrzy adv.; k brzo, brzy 1. [kdy] nikoli brzo, po delším časovém odstupu, pozdě: a protož že nebrzo otsuzijí zlých na smrt lidí, beze všeho strachu činie synové lidští zlé skutky BiblOl Eccl 8,11 (~Lit, že sě nevydá brzo…súd ~Pad, že nevydává se brzce…otsúzenie ~Praž) non…cito; a ti lidé…znenáhla a nebrzo a ne s velikú horlivostí u milost vniknú a vpadnú TkadlB 65b; roky často odkládali [kněží], konce nebrzo činili, donidž co brati měli PísSvatokup 107 2. [jak] ne tak hned, nikoli snadno a rychle, nesnadno, stěží: rozličnými zvieřaty, ješto jich tváří nebrzo opatříme, bóh jich [Egypťanů] kraj naplni ComestC 59b; provázek ze tří pramenóv nebrzo se přetrhne BiblLit Eccl 4,12 (nesnadně ~Ol, ~Pad, ~Praž) difficile; co vlk osiehne, nebrzo pustí PříslFlaš 44a; starý brzo se k hněvu popudí, a těžce a nebrzo se ukojí, brzo ke zlému uvěří, a nebrzo od toho odstúpí HusDcerkaM 209b; že kteříž [hříšníci] sě v hřiešiech nezastarají, že brzy mohú z hřiechóv vstáti, ale kteříž sě zastarají, nebrzy, jakož i dřevo zavilé, staré nebrzy sě napraví a hovado zastaralé nebrzy sě co naučí jako mladé HusPostH 164b; to sú věci najdóvodnější pravé lásky božie (-uo- ed.) na člověku a nebrzy neupřímý člověk muož jich mieti na sobě ChelčCírk 312b; i nesnadno, nebrzo najde se viera pravá RokJanB 69a; a to se letos nebrzy trefí ArchČ 14,141 (1464) ♦ nebrzo (nebrzy) kto zřídka kdo, sotva kdo, málokdo: neb nebrzo většieho [protivenství] kto přěmóž, ktož sě jest menšieho nezučil přěmáhati ŠtítVyš 24b; nebrzot kto vyjde z šeředstvie toho ŠtítSvátA 87a; nebrzo kto vidal takého [koně] TrojA 107a (nebrzy ~O); a že nebrzo kto bude ctíti matky své, jedne až ji některak pozná HusVýklB 18b (nebrzo bude kto ~M); tak že se nebrzy kdo slíbí tomu srdci ChelčBoj 374b; nebrzo kto…přicházejí pro dalekost nesnadných cest KorMan 59a ♦ nebrzo (ne brzo?) který zřídka který, málokterý: ale že dievkám, jimž jesti stud přirozen, protož nebrzo která přivolí k mužské hlavě a řkúc: Tomuto já chci ApolBaw 214b; neb listóv svých ne brzo vydá [sultán] kterému křesťanu CestMandA 179a Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nebrzo, adv., ne snadno, nicht leicht: jakož pyšná žena nebrzo oněch pět věcí má do sebe, takéž pokorná hospodyni má tu pateru věc do sebe ŠtítE. 105; nebrzo kto bude ctíti matky své, jedné až ji některak pozná HusE. 1, 24. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nebrzo, nebrzy adv. nikoli brzo, pozdě; nikoli snadno a rychle, nesnadno, stěží: nebrzo (nebrzy) kto zájm. zřídkakdo, sotvakdo, málokdo Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nebrzo, nebrzy adv. = nesnadno, zřídka kdy Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|