nebesný adj.; k nebe
nebeský, v nebi jsoucí: prosil sem za vy [kněz za věřící] pána hospodina, by vám všem ráčil hřiechy odpustiti…, naposledy po skonání života vašeho nebesné královstvie dáti LyrDuch 66 (nebeské var.). – Srov. nebeský II/4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nebesný, adj., nebeský, Himmel-; stsl. nebesьnъ coelestis. — Aby nám (bůh) ráčil… nebesne královstvie dáti FlPam. 39 (2. čtvrt XIV. stol.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².