nařězati, -žu, -že pf. (ipf. nařězovati); k řězati
1. co naříznout, na povrchu rozříznout něco, udělat zářez na něčem: i rozščiepi jej [Mojžíš prut] na póly, narziezaw na dél ComestC 64a incisionem faciens; v jistej čas roku… halúzky narziezi a <k> každé haluzce jeden kbelík přivieží, v jenžto tu mokrost nebo miezku…sbierají CestMil 105b incidunt; narzezana nádoba BřezSnářM 68a; najprvé prořež kuoži misterně …‚ tak aby žíly nenarzezal LékSalM 376 praeterquam véna perforetur vel laedatur; my chcme, aby žíla narzezana nebyla přeřezána LékSalM 500 incisus; vezmi úhoř a nad ocasem nakus neb narziez LékMuz 189b
2. čeho [o nějakém množství] nařezat na kousky ap., nakrájet něčeho, rozřezat něco: i natrhal [sluha] toho listie hořkého…, a vrátiv se i narzezal v hrnec vařijící BiblCard 4 Rg 4,39 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, narzezal toho ~Praž) concidit; narziez zázvoru v dlúhé kúsky ŠtěpMuz 57; když by počaly vříti [10 liber medu], zelené růže nůžkami neb nožem nařeže lib. 4 přidej Apat 132b incisarum. – Srov. nakrájěti
Ad 2: za lat. concidere stč. též naščiepati, rozřězati, zřězati, zsěkati