1. koho/co pohlédnout na někoho n. na něco (srov. stsl. nazьrěti); [o bohu] shlédnout na někoho: rač mě dnešní den nazrzyety tak milostivě, abych učil lékařstvie tvé ModlMil 26a; svatú Maří Magdalenu naplňenú sedmi běsy nazrzyel jsi ModlMil 3b; ║ v němž jest [sv. Jan ve zjevení] nazriel napsáno na rouchu: Král nad králi BechNeub 121a uzřel

2. kam nahlédnout, podívat se; k komu přijít se podívat, zavítat k někomu: nakloni sě [Maria] i nazrzye v hrob i viděla dva anjely EvRajhr 117b (J 20,11: nahlede BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž, vezřě EvVíd, ~Zimn, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, vzezřela EvOl) prospexit in monumentum; nazrziew k niej [sluha k sv. Hedvice], uzřěl ji v slavnéj světlosti stojiece PasMuzA 25; v tu hodinu otec do pokoje nazrziew, uzřěl sedm andělóv PasMuzA 268 adspiciens; sám v se pilně nazrzy, a uzře pověz mi ŠtítKlem 16b; přicházie chot k své choti, Nazrzij k ní mřieží skrze stěnu ŠtítSvátA 52b (Ct 2,9 prospiciens per cancellos: prohlédaje BiblLit, ~Pad, vyhlédaje ~Praž, patřě ~Ol); řebříkové neb zrcadla, jimiž rozum člověka móž v boha sě vzdvihnúti a nazṙieti HusVýklB 39b; druzí [kněží] by do kostela nenazṙeli, by tělestného požitka mieti neměli HusPostH 145a; jest li bohatý nemocen, jde jich mnoho [na návštěvu], a jest li chudý nemocen, nenazṙ jeden HusPostH 176b; až bychom…sami mohli k vám do Čech nazřieti ArchČ 1,279 (1443); nazrzi každý v své svědomie! RokJanB 89a; aby sám k sobě nazrzie tresktal se RokLukA 128a do sebe se zahleděv; nazrzim tam, an pláče [Ježíšek], kvielí v jesličkách RokPostA 9b; to žalářoví strážní učivše a skúlami (s ſluhami ~Kal) do žaláře nazrzewſſe…, ihned se na křesťanskú vieru obrátili PasKal B17b (vezřěvše ~MuzA, vzezřěvše ~KlemA, ~Tisk) cum…vidissent; pokoj tobě, hospodáři, jižť k tobě opravdu nazřy RozmlSmrt 1122; ║ orlice velmi vysoko léce a velmi ostré zraky má. Též tento svatý Jan vysoko se zdvihl a vysoko nazṙel nad jiné evanjelisty RokJanB 9b dohlédl

3. v co [do písemností] poučit se nahlédnutím do něčeho: když by nazrzel v epištoly apoštolské, koho sú oni najviec velebili RokJanB 326b; o dietkách nazrzi [mnichu] v pontifikál…, ohledaj staré agendy KorMan 52b; ║ VMti tajno nenie, že nazřevše Králova Mt i se pány v privilegia…, i učinil jest výpověd Králova Mt i se pány ArchČ 21,352 (1465) prozkoumavše privilegia

4. v co přihlédnout k něčemu, uvážit, vzít v úvahu něco: najprvé, aby JMt ráčil v to nazřieti JMti veliké dobré a poctivé, a netoliko jeho, ale i všeho křesťanství ArchČ 4,402 (1449); již pak nazrzete v to [učení Kristovo] mistři a studenti RokJanB 210b; ať milý buoh sám v to ráčí nazrziti a ty bludy zkaziti RokPostB 199; pro buoh a pro své lepše nazrzete v to [zlý osud českého národa] KrčínHrad 16b; ║ protož nazřieti máme, že pravda vždy následována má býti AlbnCtnostA 38b nahlédnout, uznat

5. [o vlivné osobnosti] co, v co, aby…ap. dohlédnout na něco, postarat se o něco: prosil sem [pan Oldřich z Hradce] v každém mém psaní, aby sě ráčil [pan Oldřich z Rožmberka] přičiniti a nazřieti, zda by nám to [provinění] opraveno bylo ListářRožmb 4,129 (1449); třeba súdciem pilně nazrzieti, aby nesúdili vedlé těla RokJanB 133a; žádámeť s pilností, aby ty statky opatřil a toto nazřel, ať by ničímž hýbáno nebylo ArchČ 7,255 (1465); aby v to [vybírání „holdů“] pán z Šternberka a Vinterský nazřeli ArchČ 5,336 (1472); musili bychme v to [dodržování zákona] spravedlivě nazřieti ArchČ 5,341 (1472)