navščěvovati, -uju, -uješ, impftiv. k navščieviti. — Besuchen: nawſſtyewugyucz rova jeho, každý plakáše DalC. 89a, b, n. čeho; abychom také chudých nawſſczewowali Krist. 43b; matka božie všecka miesta nawſczewowaſſe ML. 21a, n. čso; tiemto žalmem David namlúval lid, aby chrám nawſczyewowaly ŽPod. 83 nadpis; mnozí prvé nawſſtyewugi svaté Kateřiny hrob MandA. 165a; byl jest jěl nawſſtiewowat Jorama invisere Ol. 4. Reg. 8, 29; mnich bieše šel nawſſtiewowat sestry ut visitaret eam OtcB. 57a; kohož lidé nawſſtiewugíj, toho andělé nawſſtiewowati nebudu frequentantur, visitari t. 111a. — Navštěvovati (svou mocí), zjevovati se, trestati, heimsuchen: když nás hriešných nauſchieuuges Kunh. 147b; [koh]o kak nawſſchziewowal (sv. Duch) sv D. Β 34; (co jest) syn člověčí, že nawſciewuges ho visitas ŽKlem. 8, 5; já jsem bóh tvój, navštěvuje zlost otcóv na syny HusE. 1, 65.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
navščěvovati, -uju, -uješ ned. navštěvovat; (v nábož představách o božím duchu) vstupovat do někoho; přinášet prospěch; král nebeský navščěvuje svú svatú milostí; obracet proti někomu, trestat, mstít na někom: (bůh) navštěvuje nepravosti otcóv na syny; postihovat, přicházet na někoho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
navščěvovati nedok. = navštěvovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.