namiesiti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

namiesiti, -šu, -sí pf. (ipf. naměšovati); k miesiti

1. čeho [hmotného] (kam) namíchat, přimíchat, přimísit něco: to umějí [obchodníci] vše zfalšovati: kořenie v vlhce chovati nebo kameníčka do něho namieſyti, aby těžká na váze malá věc byla ChelčSíť 165a; skrze to potom namieſie pankhartů intra veros heredes RokMakMuz 87b (fig.); muož [pižmo] dlouho býti zachováno…, kdyby k němu namjſyl drobných kouskuo olova Apat 16b si…cum eo permiscetur; ║ víno tvé namyeſſeno j vody, točíš milost duchovnie tělesnú jest napržněna; jakož zlí šenkové vodu přilévajíc k vínu prodávají ŠtítVyš 48a (Is 1,22 mistum est aqua: smiesilo sě s vodú BiblDrážď, pod. i ost.) smícháno s vodou neos. refl.: že v tom [poli života] naroste zlých žádostí a namieſy se zlých skutkóv mezi to ŠtítPař 106a (v obraze); ale jako v moři tělesném v siet mnohé věci odporné vcházejí, takež se namieſy zatracencuov, kacieřuo a pohoršiteluov ChelčSíť 4b; ač sú jinak mnoho dobří [lidé], však k té dobrotě namieſy se dřievie, sena ChelčZákO 162b

2. čeho [hříšného] (kam) přimísit, připojit, přidat: lidé spieše proměnie ve zlé úmysl nežli v dobré, a neřku namyeſye hrdosti, ale zpósobie tak, ež vše bude hrdost pravá aneb smilstvo ŠtítKlem 91b; v každé sektě zuostavil [Antikrist] nětco pravdy a potom pod jménem té pravdy namíſyl mnoho lží a bluduov JakZjev 251b; a co pak učení mnohotvárných namiſſeno jest nepravých a písmy zuodívaných ChelčPost 176a

Ad 1: za lat. miscere stč. též přimiesiti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


namiesiti, -šu, -síš, pftiv., namísiti, mischen. — V tom (poli, životě) naroste zlých žádostí a namieſy sě zlých skutkóv mezi to ŠtítPař. 106a. — Víno tvé namyeſſeno-y vody, točíš milost duchovnie tělesnú jest napržňena t. j. namiešeno j’ ŠtítVyš. 48a, namiesiti čso čím.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


namiesiti, -šu, -síš dok. (čeho) namíchat, přimísit; připojit, přidat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


namiesiti dok. = namíchati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).