|
|
|
nakvasiti, -šu, -sí pf. (ipf. nakvašovati); k kvasiti 1. co [chléb, mouku] zakvasit, uvést do kynutí, nechat zkynout; v pas. zkynout, vykynout: tehdy vzemše [Izraelští] múky skropené dřieve nežli nakwaſſena byla BiblMuzSZ Ex 12,34 (dřéve než by zakvašena byla ~Card, ~Ol, ~Lit, prvé než by zkynula ~Pad, pod. ~Praž) antequam fermentaretur; nedali jim [Egypťané Židům] ižádného pomeškánie, až sú nemohli chleba nakwaſiti ani kterého jiedla připraviti ComestC 61b (~K, ~S; Ex 12,39 neque enim poterant fermentari: aneb nemohli ukvasiti BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, neb je ani mohla zkvašena býti ~Praž); upokojilo sě maličko město od zakvašenie [těsta], doniž jest vše nenakwaſſeno BiblOl Os 7,4 (tak i ost.) donec fermentaretur totum 2. co kvašením porušit, znehodnotit (srov. Novotný, Bibl.slov. 1,364): malý kus kvasnic všecko těsto nakwaſy AlbnCtnostA 94a (1 C 5,6 corrumpit: naprzní BiblDrážď, ~Ol, poruší ~Lit, ~Pad, porušuje ~Praž); fermento… ‚ id est fermento corrumpere Nakwaſyti, zakvasiti VodňLact bb8b 3. koho/co (čím [hříšným]) nakazit, narušit po stránce mravní n. náboženské: od něho byli sú nakwaſſeni [věřící od hříšného kněze], t. jeho hřiechem zprzněni HusSvatokup 173b; tiem jsú přemnohá srdce sprostná bludy a kacieřstvím naprznili a nakwaſili [kněží] PříbrTáb 79b; ale najvětčí stranu toho lidu má [ďábel], v kteréž se po druhé vracuje, aby je pokrytstvím nakwaſyl, pod nímžto uvede hřiechy těžké na ně ChelčPost 93b; ihned od počátka zkazie je [špatní rodiče děti] a nakwaſie je svými obyčeji zlými ChelčOl 98a; ║ protože plná lži knězská nepravost netoliko toto zlaté a najzkřesťanilejšie královstvie miení hnisem nakvasiti, ale i nesmrtedlnú pravdu boží ArchČ 3,213 (1420) znešvařit; a protož synové israhelští, když byli vyvedeni z Ejipta, túžili sú po masu, porru a cibuli, neb sú tiem byli nakwaſſeny v Ejiptě JakBetl 73b tomu byli naučeni. – Srov. nakaziti 3 Ad 2: za lat. corrumpere stč. též pokaziti, zkaziti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nakvasiti, -šu, -síš, pftiv., einsäuern, gähren machen; stsl. nakvasiti humectare, fermentare. — Dřieve nežli (muka) nakwaſſena byla antequam fermentaretur Mus. Ex. 12, 34. Chleba sobě nakwaſyti Comest. 60a; žemle olejem nakwaſſena t. 79b. — (Život p. Marie nebyl jest) semenem mužským nakwaſſeny HusŠal. 38b. — Nejeden v horko nakvašen Smil. Přísl. (Výb. 1, 843), v horko nakvašený, nč. z horka nakvašený; w horko nakwaſſenij po malé práci, nenie-li jim k jich vuoli dáno, ihned se rozpačí ChelčPost. 83b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nakvasiti, -šu, -síš dok. (co) zakvasit, nechat zkynout; (koho) nakazit, narušit po stránce mravní nebo náboženské; v horko nakvašen zhorka nakvašen, rozzlobený Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|