najvrchní adj.; k vrchní
1. nejvyšší, nejvýše umístěný, nejhořejší: ale jste … vzdělaní na základ apoštolský a proročský tiem naywrchnym úhelným kamenem Jezukristem BiblOl E 2,20 (najvyšším ~Drážď, ~Lit, ~Pad, svrchovaným EvOl, BiblPraž) summo
2. [o vládci] nejvyšší, nejvýše postavený, svrchovaný: hospodin nad Sion veliký a naywrchny nade všě ľudi ŽaltKlem 98,2 (vyvýšený BiblPraž, vysoký ŽaltWittb a ost.) excelsus; a kak sú otdali jej [Ježíše] naywrchnye kněžie a kniežata našě v zatracenie smrti EvZimn 24a (L 24,20: ~Beneš, vrchnie ~Víd, BiblDrážď, ~Ol‚ svrchní EvKlem, najvyšší ~Rajhr, BiblLit, ~Pad, ~Praž, najvětší EvOl) summi; ║ obětuj bohu obět chval a navrať naywrchnyemu sľuby své ŽaltKlem 49,14 (var. v. najsvrchní) Altissimo (zpodst.) Nejvyššímu
Ad 2: za lat. excelsus stč. též povýšený; za summus též svrchovaný; za Altissimus též Hospodin
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
najvrchní, adj., nejvrchnější, summus; superl. ku posit. vrchní. — A tak sú otdali jej naywrchnye kněžie a kniežata našě v zatracenie summi sacerdotes EvZimn. Luk. 24, 20. Hospodin naywrchny excelsus ŽKlem. 98, 2; navrať naywrchnyemu sliuby své altissimo t. 49, 14.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
najvrchní adj. nejvrchnější, nejvyšší
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.