1. co nahnout, poněkud ohnout, zahnout; [kost] vychýlit (z normální polohy), vymknout: a druhdy bývají [kosti] obměkčeny, druhdy odlúčeny a druhdy zatočeny neb nahnuty LékSalM 683; tehdyť jest kost nahnuta neb skloněna úrazem LékSalM 646; že v tom miestě obě kosti dlúzie… bývají zlomeny spolu neb nahnuty, aneb jedna nahnuta a druhá zlomena, neb obě nahnutie LékSalM 646; tu ihned nahni tu těžkost toho života a přiměř ji k té vůli [boží] jako břiemě těžké ku pérku lehkému ChelčKap 31a (v obraze); campso…flectere vel plectere Nahnuti, plésti VodňLact Z7a. – Srov. nahnúti sě 1, nahnutie

2. koho v co, k čemu [k milosrdenství] pohnout, přimět k něčemu, získat pro něco: nebo tehdy [o posledním soudu] ižádný toho súdce múdrosti nebude moci oklamati, ani proti pravdě kto bude moci nahnuti jeho u milosrdenstvie Kruml289; a pohne li se [mocný člověk] k milosti, to jediné skrze nesnadné přímluvy a skrze dary nahnut bude k milosti, aby hněv odpustil ChelčLid 95a; ║ ufaje [pěvec], by mohl Alexandróv úmysl nahnuty, aby aspoň nad městem se slitoval AlexPovA 41b (~D, ~C, změniti ~B, že pohne úmyslem ~T) flectere animum naklonit k tomu