nadaný adj.; k nadati
1. nadaný, opatřený nadací, nadáním (v. „nadánie“ 1): Zavad nadani nebo nadánie VýklHebrL 231a donatus vel donator; a na tom ostrově bieše chrám krásný a bohatě nadany a sbožie plný TrojK 99b templum … divitiis multum plenum; protož hanební sú klášterníci, faráři i jiní nadanij kněží, kteří majíce zboží, dadie velikú núzi trpěti podacím a neb jich dětem HusSvatokup 180b; kto vcházie do zákona … buď zbožím nadaneho nebo žebravého AktaKost 12b religionem … possessionatorum; v papežství nadaném a bohatém JakVikl 194a; oltáře nadané podvracovali [táborští] BřezKron 408 altaria … dotata; ║ nadané to město a obyvatele jeho štědrohojně hodné a pravé ukazuje mé [pana Racka] opatrnosti vuole CJM 4/2,76 (1463) dotandam ipsam civitatem (nepřesný překlad) obdařené výsadami
2. daný jako nadace, jako nadání: všickni obchodové jich [kněží] padli by a zádušie nadana přestaly by ChelčOl 168a
3. filos. nepatřící k podstatě, přídatný, akcesorický (accidentalis): skrzě zlatú korunu rozuměj odplatu bytnú neb bytlivú, essencialem, točíš zaslúženú mzdu, ale skrzě korunu zlatici korunu nadanu. Nadana odplata jest radost zvláštie, jenž pocházie od dobrých činóv OrlojK 395 accidentale praemium. – Srov. nadati 6
Nadaný v platnosti participiální v. nadati. – Ad 3: za lat. accidentalis stč. též příhodný, případlivý, případný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nadaný, adj., z nadati, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nadaný adj. opatřený nadací; daný jako nadace
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nadaný adj. = nadáním (nadací) obdařený; nacpaný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.