nabúzěti, -ěju, -ie ipf.; k buditi
koho znepokojovat, ohrožovat (srov. pol. nabuzować ‚vyhrožovat, výhružně lát‘ Linde, Słownik): král Syrie a … král Israel počěchu nabuzieti královstvie Juda ComestC 195a (nabuzeti ~K, ~S) infestare
Za lat. infestare stč. též nesnáz váleti (SlovOstřS 137)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nabúzěti, -ěju, -ieš, impftiv., znepokojovati, beunruhigen, angreifen. — ( Králové israh. a syr.) počechu nabuzeti království Juda infestare Comest. 169b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nabúzěti, -ěju, -ieš ned. znepokojovat, ohrožovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.