nánosek | StčS | GbSlov | MSS |

nánosek, -ska/-sku m.; k nos

1. nánosek, část přílbice chránící střed obličeje, zvláště nos: srazi jemu nanoſek s přielbice a jej v tvář silně rani TrojK 90a nasale; tak hrdinsky na jeho přielbici udeři, že jemu nanoſek srazi a jej v nos poseče TrojK 125a cassidis nasali disrumpto; protož jako by bláznivý bojovník byl, který by přielbice nechtěl vzieti na sě v hrozném boji aneb otevřel nanoſiek bez potřeby HusVýklB 74a; nasale nanoſek MamUKF 91b

2. špička nosní, přední zakulacená část nosu: spazmus křeč, pulpa naloſek (m. nanoſek ?) SlovVít 93b; pulpa nanoſſek SlovOpav 103b

Ad 1 srov. J. E. Vocel, ČČM 18 (1844), 272. V. obrázek výše. – Ad 2 srov. pulpa zipffel an der nasen Diefenbach, Glossarium 472

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nánosek, -ska, -sku, masc., výběžek na přílbici, kterým se kryl nos a střed obličeje (ZíbrtKr. 112), střhněm. nasebant. — nanosek nasale MamF. 91b; bláznivý bojovník, který by přielbice nechtěl vzieti na sě v hrozném boji aneb otevřěl nánosek bez potřeby, ano všudy šípí letie HusE. 1, 178.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nánosek, -ska, -sku m. výběžek na přílbě k ochraně nosu
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 11 lety, 11 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.