měniti, -ňu, -ní ipf.
1. co (peníze, majetek) zač, po čem měnit, vyměňovat, směňovat něco za něco
2. co, koho měnit, vyměňovat, nahrazovat něčím, někým jiným; (oděv) převlékat
3. koho v koho měnit, proměňovat, učinit někoho někým jiným
4. co čím měnit něco, působit změnu něčeho, dodávat jiné vlastnosti něčemu
5. co (řeč) překrucovat
Sr. proměniti
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 3. 5. 2024).
měniti, -ňu, -níš, impftiv., ändern, wechseln; stsl. mêniti mutare. — Oni úmysly své den ode dne myenyechu Pulk. 152b. Čas (sě) mieny AlxH. 11, 9. — mynym cambio Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
měniti nedok. (oč) = vyměňovati (co)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.